úvaha že joint-stereo je lepší, je mylná.
jak už tu někdo vysvětlil, u js se přenáší mix + součtové či rozdílové signály, celkový datový tok je tedy o něco menší, budiž.
jenže na rozdíl od kódování videa, které potřebuju nacpat na omezené médium a měním datový tok abych médium právě vyplnil, u mp3 nic takového neřeším. místa je relativně dost, zadám nějaké kódování (cbr, vbr), datový tok/rozsah podle svého vkusu, a pak ještě stereo či js, podle toho jaké pohádce zrovna věřím.
výsledek: stereo skladba bude mít třeba 6mb, stejná při js takových 5.5, možná jen 5mb (čím monofonnější, tím menší:) rozdíl není bůhvíjaký, a rozdíl v kvalitě není žádný - vždyť všechny kvalitativní parametry jsem dával stejné.
první závěr: teoreticky nemá kódování stereo/joint-stereo na poslech žádný vliv, kromě nějakého rozdílu ve velikostech souborů.

teorie je jedna věc - ten zlomek uvedený v diskusi vypadá fak děsně jednoduše:) - ale jak se to léta vyvíjeným kodekům opravdu podaří zakódovat je na praktickém posouzení.
mě osobně naopak na poslech připadá joint stereo horší: méně zřetelný zvuk, jako by se nedařilo (a asi se opravdu ideálně nedaří) od sebe oddělit přeslechy kanálů.
chtěl jsem teď napsat že mě v tom podporuje i výrobce ripovátka cdex, známé nadstavby nad lame.
pro nízké datové toky s beztak zničeným zvukem, určené pro šetření místem, bývá přednastaveno zásadně joint-stereo. pro kvalitnější archívy zase čisté stereo. ale nemůžu v něm tuto automatickou závislost najít, musíte to vzít jako fakt.
(nebo to tak míval stařičký audiograbber? no, někdo už si v diskusi vzpomene)