"náš" Marek
Jednou jsem o něm viděl článek v novinách, že skončil druhý na celosvětové soutěži v Americe. Zavolal jsem tehdy do Gymnázia Jírovcova, kde studoval, a dostal na něj kontakt. Domluvili jsme se, dostal stipendium a nyní je tu zaměstnaný. Zároveň studuje druhý ročník na ČVUT v Praze. Vymyslel už tolik věcí, které má zatím v šuplíku
Lidé jako Marek jsou ti, kdo zaslouží úctu. Ne nějaké celebrity, které nedokázaly nic; maximálně si nechat zvětšit kozy.
Úctu si zaslouží lidé, kteří dávají a nic za to nechtějí. Patří tvůj Marek do této kategorie?
Neříkám, že je naprosto korektní brát si za všechno peníze. Já úctu ani nic dalšího ani neočekávám. Ve výsledku jsem rád za to, jaký žiju život a jsem rád, že věci, které vytvářím, zaprvé můžou dát lidem práci (při jejich produkci) a lidem můžou pomáhat. Ale ono to má více rovin - dneska, pokud chceš něco dělat dobře a naplno, tak to bez peněz nejde. Za něco musím žít, jídlo, nájem ani energie zadarmo nejsou. Bájová představa o vizionářích, co nechtějí za svou práci nic a žijí ze vzduchu je v dnešní době poněkud mimo. I ti, kteří dávají a nechtějí nic, museli nějak začít. Hodně prostředků, které vydělám, zpátky vracím do oběhu kvůli vývoji. Poslední část peněz utrácím za tzv. "networking" - setkávám se s dalšími lidmi a podílím se aktivně na rozvoji evropské sítě účastníků Intel ISEF. Je to hodně o cestování na různá setkání a konference v Evropě. Letenky si musím platit ze svého a ty už vůbec nejsou levné. Nikdo mi za to neplatí, dělám to čistě z vlastního přesvědčení toho, že je to dobré a že to může pomoct dalším.
Z mého úhlu pohledu nejsou cenné peníze, ale čas a energie, které člověk do něčeho investuje. Peníze jsou jenom entita, která při moudrém využívání dává možnost využít svoji energii lépe a efektivněji, takhle to vidím já
. Jestli z celého měsíce ušetřím pár tisíc, tak je to moc. Lidé si myslí, že na půdě přehrabuju peníze vidlema, není tomu tak 
. Pokud se vyskytne možnost získat peníze, obvykle ji neodmítnu - a pokud se jedná o dobrovolnou záležitost typu přednáška pro studenty, za kterou dostanu nějaké peníze, obvykle věnuji honorář k dobročinným účelům.
Já to chápu
Jen je podstatný rozdíl mezi úctou a uznáním. Jistě jsi ve svém oboru výborný, uznávám, ale z pohledu úcty má pro mne mnohem větší váhu profesionální hasič, který právě vysekal z ledu labuť.
Zadarmo.
Jistěže. Ale to hamižný člověk nemůže pochopit.
Dojdu se zeptat u nás do hasičárny, kolik z nich tam dělá zadarmo.
Jen běž. A až ti řeknou, kolik hodin mají odpracováno zdarma, protože jim prostě všechno neproplatí, tak se zase zapomeň pochlubit (protože Chocholoušek...).
Nejsou sami a nejsou ani první, ani poslední.
Ty taky běž. Víš kam
Na poštu?
S tou poštou to už není ani trapný.
S tím háněním Chocholouška taky ne.
Co to je za novotvar? Ani slovník spisovného jazyka to nezná.
Hmm... Opravdu neprovokuješ a pak se divíš
Aspoň vidíš, jaké to je, když se někdo neustále točí na p_čovinách. A já se nedivím, opravdu ne.
Pro mě není úcta p_čovina! Když tady někdo píše, že si někdo jiný zaslouží úctu, zajímá mě proč. To je vše.
Jsem ti odpověděl. To je vše.
Proti Markovi nic. Ale řešit žloutenku miminek ozařováním? Nejsem samozřejmě nijak odborně v tomto vzdělán, ale i tak to zní docela děsně. Ono celkově mám s dnešními způsoby v medicíně problém a zdravej jsem začal být až co jsem zásadně přestal navštěvovat lékaře - když si vzpomenu co vše na mě vyzkoušeli za doslova zhovadilosti typu namísto naordinování sportu tabletky a injekce na potlačení "alergií" a rýmiček apod. tak bych je za to pozavíral. Myslím, že společnost by měla chránit děti do 18 let před některými zhovadilostmi dnešní tzv. medicíny stejně jako je chrání např. před zneužitím v pornografii apod. Bohužel nereálné.
Jakékoliv medikamenty by ještě více zatěžovaly ledviny a játra už takhle citlivého organismu a nechat dítě s vysokou hladinou bilirubínu v krvi je život ohrožující stav. Nejedná se o ozařování v pravém slova smyslu (vysokoenergetickými částicemi), jedná se o prosté svícení modrými LEDkami na kůži novorozence. Modré světlo s vlnovou délkou okolo 455nm dokáže bilirubín rozložit na produkty, které jsou jednoduše odbouratelné. V zemích třetího světa se toto řeší tak, že se dá nad dítě modrý filtr a svítí se slunečním světlem. Zatím je znám jediný vedlejší účinek - zvýšená pravděpodobnost výskytu melanocytických névů na kůži v pozdějším vývinu. Tomu dítěti to ale zachrání život, bez pomoci by zemřelo nebo by mělo těžce poškozené vnitřní orgány.
Já se zabývám konkrétně tím, jak zajistit, aby dítě dostalo správnou dávku modrého světla - tedy ani málo, ani moc. Tato dávka se stanovuje na základě hladiny bilirubínu v krvi. Samotná fototerapie samozřejmě je kalibrovaná, ale už z principu pouze pro jednu konkrétní vzdálenost nad dítětem - stačí, když toto sestra opomene, dá fototerapii o trochu blíž a dítě hned dostane větší dávku. Proto radiometr, se kterým může zdravotní personál nezávisle na nastavení fototerapie zkontrolovat velikost dávky, kterou novorozenec přijímá. Do budoucna určitě plánujeme vyvinout kontrolní systémy přímo do fototerapií.
Ta fototerapie vypadá takto:
Díky za vyjádření. Byl to spíše takový obecný povzdech nad směřováním dnešní medicíny, nejsem samozřejmě kompetentní určit, zda zrovna tato konkrétní metoda má více toho užitku než těch škod - nevím o tom nic. Pokud je to skutečně málo invazivní ozařování tak budiž.. (možná)