
Pro pobavení: Jak mainstream fušuje do IT historie
Doporučuju shlédnout fotogalerii počítačové veteše, ale zejména se pobavit naznalostí a tupostí českých pisálků.
nejvýživnější je asi "první Macintosh" (alias iMac) a "magnetofonová kazeta" pro Sega systém. "Nejstarší hry" (dle autorky), jinak herní novověk na ZX Spectru pobaví taky.
Já osobně se nemůžu dívat na žádný film či seriál, kde hraje IT/hackin/sítě nějakou zásadnější roli. Naposledy mě odstavila úspěšná snaha stopovat "upload" videa přes 70 hupů (asi sítě typu Thor) a jeho úspěšné rozšifrování během 30 minut.
A taková IP 192.168.310.25, to je taky pěkný
The Net?
jj, Sandra B.
pro mě byl prvním počítačem pmd-85 ve fabrice, se sběrnicí ims-2.
já začínal na "profi" strojích řady SMEP a CP/M někdy koncem roku 1985.
Já začínal na profi stroji Sharp MZ-800 s kazetami, později s doplněným baterkami zálohovaným Ramdiskem se sytémem CP/M a 5,4" disketovou mechanikou.
MZ-800 měl kamarád. A IMHO nejlepší gamesa byl Flappy.
jj SMEP alias PDP bol slusny mainframe. Kopia Unixu schopna obsluzit minimalne 20 uzivatelov s terminalmi iba na 4MB RAM. To nedokaze akykolvek sucasny Linux. Technologia vymenitelnych diskovych medii sa do PC ani nedostala. 22 bitova ECC pamat a 16 bit CPU zostaveny so 4x 4 bitovych rezov. Najsympatickejsie bolo startovanie obsluznych rutin priamo z programatorskeho panelu na pocitaci. Neda sa zabudnut na servis diskov a nastavovanie hlaviciek diskov imbusovym klucom, ustavicne lestenie hlaviciek a paskovej drahy na paskovych mechanikach.
Pokud se mohu přidat
- dostal jsem se v rámci kroužku výpočetní techniky při SEŠ k minipočítači ADT4410, děrným páskám, štítkům atd. Také ke skvělému stroji Robotron 1715 s CP/M. Doma jsem měl Didaktik Gama, IQ151 a PMD85 mne obešly. 
To se vám to chlubí.. my později narození už se tím chlubit nemůžeme. To je diskriminace.
heč, a ještě jsem o cosik později pidlikal v dbase2 na tns slušovice. bez hdd, měl 2x 8" 300kb diskety.
EC1021, Redifon, ADT...bylo toho vic
I ten ZX mi tu lezi v supliku jeste.
Nepočítám-li TI-57, tak ve škole Tesla 200
OS netuším, programovali jsme v Cobolu a Fortranu.
Ke stroji jsme se ale normálně nedostali, soudružce operátorce jsme předávali své programy na hollerithovských děrných štítcích (teoretické maximum 80 byte na štítek, bylo to ale zpravidla výrazně méně) na jakési vrátnici a čekali pár dní na své sjetiny, perforovaná skládačka, výstup z řetězové tiskárny.
Diplomku jsem ale dělal na IBM 360/168, to bylo jinačí kafe
Mám dokonce dojem, že to byla zdvojená sestava, tehdy se říkalo že stejná, jaká zabezpečovala let Apollo 11.
Pardubická SPŠE ?