Superhyper bazmek, co umí všechno a blbě, je opravdu spíš přítěž.

Nicméně kde je hranice mezi nadměrným slučováním a klíčovou vlastností?
Kdo rozhodl, že mobilní telefon musí umět posílat textové zprávy, když je to TELEFON?
Rozhodli to uživatelé. Ale napřed museli dostat zařízení, které to umělo, byť nedokonale (160 znaků, bez diakritiky).
Umím si představit tehdejší hlasy "proč se otravovat s klofáním zprávy, když stačí zavolat nebo i jen prozvonit. A už existuje pager, tak proč SMS?"
A nakonec se to uchytilo tak, že pod pojmem "nejzákladnější mobilní telefon" si nikdo nepředstaví telefon bez psaní SMS. A pagery už jsou jen ve filmech.

Uživatelům je třeba neustále podsouvat novinky, kombinovat věci, nabízet neotřelé produkty. Oni si sami rozhodnou, jestli jim to k něčemu je a nebo není. Nebýt vytrvalosti např. výrobců digitálních fotoaparátů, neměli bychom dnes na trhu tak vyspělé profi mašiny - první digitály byly klasickým kinofilmům jen pro smích. A taky se ozývaly hlasy "co nám to cpou za krámy, na focení mám přece kinofilm".

Říká se tomu vývoj. Silné druhy se uchytí, slabé ne. Tím ovšem neříkám, že je potřeba nadšeně hýkat po uvedení každého verglu. I kritika ze strany uživatelů je plnohodnotná součást vývoje.

Uf, končím s plkama.