Já se taky nestačím divit, už se asi musím brát za jinou generaci. V jejich věku jsme měli doma první počítač a hrál jsem na něm NFS Porsche 2000, když jsem byl hodný a poprosil jsem tátu, směl jsem se připojit přes dial-up k internetu. Na oboje mi muselo stačit maximálně 30 minut za den. Rodiče měli svůj počítač v práci už prakticky od mého narození, starou 486, tu mám do teď, ale kolem tý jsem musel chodit na dva metry. Mobil jsem neměl, kdo si se mnou chtěl popovídat, musel přijít a zazvonit. A bylo mi dobře.
Dneska maj malý děti mobily, tablety, vlastní notebooky, hrajou online střílečky. Připadám si jako dědek, úplně jiná generace a to je mi 20! Asi je to dneska normální, já osobně bych jim ty hračky půjčoval na omezenej čas jako jsem to měl já a jinak je vyhnal hrát si ven. Ať bylo 35 ve stínu, nebo -20, já byl venku, jezdil jsem na kole a stavěl s kamarádem cesty pro autíčka, to dětství jsem si užil. Sestřenice je mám pocit ve třetí třídě a hrála na počítači hry ještě dřív, než se naučila číst a on to neřešil. Že má mobil i když chodí do školy pár minut chůze od domu nechápu.