BF: Všechno šlape až do dne, kdy máš víc USB zařízení než je zdraví rozumné. Klávesnice, myš, mikrofon, RGB lampa č. 1, RGB lampa č. 2, jedna webkamera, druhá webkamera (protože jiný úhel, že ..), Backlight LED RGB pásky na monitor, větrák, podsvícená podložka pod myš, tři externí HDD, víceportový adaptér do kterého je zapojený HUB PORT 2 a ten krmí HUB PORT 3, USB repráčky.
A pak to přijde: "Nemám žádný volný port USB!"
PCIE slot kam bych mohl zapojit dejme tomu "4x3.1 USB" ? Zabrala ho velikost kolosalního GPU, který žere víc wattů jak dětský tábor.
Tak co teď? Jasně, je tu HUB, ale jaký? Ty levné jsou spíš loterie. Maximálně jedno slušný Ačko, těch je ale hodně ruzných typů kvality a jsou často omezené na [USB-A USB 2.0] kvality odpovidající plastikové hračce z Kinder vajíčka. Co tedy dělat. Odpověd je jednoduchá, použijte USB Type-E.
Přejít na článek
O využití jednotlivých jader rozhoduje systém. Pokud se systém rozhodne, tak ho klidně přidělí někomu jinému.
Mám to chápat tak, že si ten virtualizační nástroj to jedno jádro nerezervuje? Tzn. že můžu na dualcore procesoru, řekněme třeba na E8400 (bez hyperthreadingu) klidně rozjet 4 virtuální mašiny, který nebudou skorem vůbec zatěžovat procesor, a domácí comp normálně pojede?
Klidně můžeš. Virtualizační nástroj je v podstatě aplikace jako každá jiná.
OK, díky za vysvětlení!