Ty americké filmy jsou nádherné. Před chvílí jsem viděl závěr akčního filmu "Lovec bouřek" s Dolphem Lundgrenem (něco jako Arnold S., i jeho herecký rejstřík obsahuje pouze tři výrazy: zavilý-zavilejší-nejzavilejší.

Jak jsem pochopil, jmenovaný zneškodnil všechny v jeho akčním radiu se nacházející padouchy a ještě před tím jim odcizil nějaký supersonic, ze kterého se efektně katapultoval. To vše za jediným účelem, aby si od své zachráněné dcery (z níž zjevně roste tupá americká blondýnka) vyslechl obligátní "Mám tě ráda, tati" a mohl jí standardně odpovědět "Taky tě mám rád, holčičko".

Zarazila mne však jedna okolnost. Když se takový superpilot po katapultáži pohybuje zjevně nehostinnou krajinou plnou křoví, proč za sebou táhne padák, který jej zjevně brzdí. Stačilo by se buď vysvléknout z popruhů anebo alespoň od nich odepnout vrchlík.