Nemůžu se nepodělit, právě jsem narazil na zajímavost "ze starých časů":

Psal se tak rok 1992 (Win 3.11, MS Word for Win ještě neexistoval, jako texťák se použivalo AmiPro) a naše firma prodávala produkt "Podpora ruštiny do Windows" ( tj. pár fontů + ovladač klávesnice za cca 2500,-). Narychlo nám zavolala nějaká tiskárna, že to chtěji nejlíp tak za hodinku. Já byl mladý ucho a tak jsem byl vyslán udělat instalaci.
Majitel firmy mě vlídně přijal a poslal do zadní kanceláře, kde jsem měl instalovat. V kanceláři byla paní, které bylo určitě přes 80 let a já pojal podezření, že vysvětlit jí rozložení kláves na ruské klávesnici nebude úplně trivální. Už jenom proto, že rozložení klávesnice jsme udělal já - tak nějak podle oka - stylem na "český n" dáme "ruský n", na "český č" dáme "ruský č" a "ruský sč" plácnu kde zbylo místo. Bohužel papír, kde to rozložení bylo vytištěný, jsem někde ztratil.
Už instalace nebyla úplně snadná - HW klávesnice, kde seděla paní byla totálně opsaná a popisky všech kláves byly setřené. Některé klávesy byla prošoupané skrz umělou hmotu až na spínač. Slovo install jsem psal asi pět minut.
Během instalace jsme se snažil paní připravit na to, že psaní na tomto ovladači nebude úplně jednoduché, že mnohé klávesy budou mít více funkcí a to se Shift, Ctrl a Alt, že je rozdíl mezi pravým a levým Alt atd...
Paní mi odpovídala poměrně divně - že dělala na tiskařských strojích, kde jedna klávesa měla i šestnáct variant, že se typografii učila za Hitlera (na kterého poměrně dost vzpomínala) a že to tehdy bylo přísné, že 60 let jenom píše. K tomu mě oslovovala synku a vypadala fakt dost senilně.
Když jsem se paní snažil vysvětlit, že "ruský č" je na "českym č" tak mi řekla, že rusky neumí, neví jak se ty znaky čtou a že má do rána jenom opsat nějakou ruskou knížku. Čekal jsem fakt průser.

Pak si sedla ke klávesnici ona, dala na ní svý starý seschlý ruce a všema deseti vypsala všechny písmena normálně, se Shiftem a s Altem. Mrkla na obrazovku a řekla: "Ahááá takhle to vypadá". Pak to smázla vytáhla asi 100 stránkovou ruskou knížku a začala jí opisovat rychlostí tak 60 úderů za minutu a stále zrychlovala. Po třech minutách měla tak 120, psala úplně automaticky, koukala jenom do knížky (na monitor, ani na klávesnici vůbec) a začala si (při tom psaní) zase povídat. Když jsme jí nabídl korektor ruskýho pravopisu (musel jsme jí vysvětlit co to je) - řekla, že chyby nedělá, protože za Hitlera se to pak muselo celý roztavit a vyhodit.

Na odchodu jsem se zeptal majitele co by jako dělali, kdybych to ten den nestihl - když to mají do rána mít vysázený. Suše odvětil, že tam nějakej ruskej font maji a že by to paní holt zase opsala přes Alt+"a ty číselný kódy", protože jí to nedělá žádný problém, akorát by jí to trvalo až do rána.

Já kterej nejsem schopen vstřebat QWERTZ na ní nikdy nezapomenu.