Otáčky u plotnových disků dělají hodně. Čím rychleji se točí, tím je rychlost čtení větší a doba přístupu rychlejší. Lhostejno, jestli SAS, SATA nebo SCSI. Tam jsou jiné rozdíly. SAS mívají nižší kapacity, než SATA a vyšší spolehlivost. Výrobcí totiž nejprve vydají SATA disk a pak podle spolehlivosti po odladění z nich dělají SASy. A SAS (stejně jako SCSI proti IDE) umožńuje víc zařízení na jedné sběrnici (přes "rozbočovače").

Co se použití disků týče, tam kde je třeba kapacita za rozumnou cenu a nejsou extrémní nároky na rychost, používají se SATA nebo NearLine SAS (v podtatě SATA). Čím větší kapacita disku, tím menší performance (na jednotku kapacity). Je třeba si uvědomit, že data jsou vždycky na jedné maximálně dvou plotnách a zjednodušeně řečeno, dva 750GB v RAIDO (teď odhlédněme od toho, že taková konfigurace není považována za bezpečnou) budou vždycky rychlejší, než jeden 1,5TB disk. Prostě pro to, že data čtou a zapisují dvě na sobě nezávislé mechaniky ze dvou (dvou párů) ploten.

Kde je třeba kapacita s větší spolehlivostí a rychlostí, dávají se SAS, ty už stojí víc.

No a dnes máme SSD, tam je požadavek na obrovský výkon (IOps - I/O operations per second), tak se spou SSDcka. To uz je ovsem raketa. Jeden SSD disk je ovsem schopen v poctu IOps hrave prekonat mnohodisková pole s velkými cache.

Takže podle toho se vybírají disky.

Disky rozhodně všechny do nějakého typu (bezpečného) raidu. Při dvou discích RAID1. Pokud řadič umí HW raid 5, pak při vice discích ten. HotSpare je pak pojistka za jakékoli konfigurace.