Za bolševika jsme měli u sálového počítače ferritovou paměť 64KB. Co bit, to ferritový toroid, kterým procházely tuším 4 dráty (x, y, čtecí, zákazový) a dělalo se to ručně(!) v Šumperku. Proto ta sranda stála 1Mega Kčs! Byla to krychle, o hraně asi 40cm, vážící cca 10 Kg. Vybavovací doba 556 nanosekund. Zato neztratila informace ani po vypnutí šťávy.