a na druhou stranu obhajuje Neposkvrněné početí

Zkusím se k tomuto vyjádřit. Tohle je dogma katolické církve (nevím, jestli všech katolických církví nebo jen římsko-katolické). Za dogma je prohlášen (řekněme) "článek víry", o němž se soudí, že "tohle je součástí naší věrouky a vždy se v tohle věřilo" a jedná se o neodvolatelný "fakt" (pojem "fakt" sem moc nesedí, ale snad je jasný, co tím myslím).

Dogma (tuším) vyhlašuje papež, s "požehnáním" církevního sboru, tuším v zastoupení kardinálů. Věří se, že v podstatných věcech víry (čímž dogmata zajisté jsou) je církev prostoupena boží přítomností a tudíž nemůže dojít k omylu.

Častým problémem třeba je chápání velice "populárního" dogmatu o neomylnosti papeže (dogma nepřijaté všemi katolickými církvemi!). Opět se má za to, že papež, jako vrcholný představitel církve a (přeženu) zástupce Boha na Zemi se nemůže ve věcech víry (vyhlášených jako dogma) mýlit. To už se ale netýká třeba encyklik, politických názorů, ekonomických názorů, atd.

Co se týká neposkvrněného početí, má spousta lidí (i katolíků) naprostý zmatek v tom, o co jde. Všichni si myslí: Jo, panna počne dítě (hahaha) a protože tam jaksi nebyla fyzická přítomnost penisu, jde o neposkvrněné početí. Dogma je ale úplně o něčem jiným: o tom, že početí Panny Marie, tedy početí jí samé jejími rodiči (!) bylo odprostěno od prvotního dědičného hříchu. Takové dogma se může jevit jako zjevená (nikoli "objektivně zjištěná") pravda...

Nemám ale patřičné vzdělání, jsou-li mé myšlenky a vyjádření nepřesné (a věřím, že jsou), omlouvám se...

Pavel