Dogma se (alespoň v katolické církvi) stává dogmatem v okamžiku jeho vyhlášení. Takže církev v něco věří a za třista let se ukáže důležitým kodifikovat danou záležitost jako dogma. Tj., dogma je až druhotný, nejprve byla víra (věříme, že ...) a teprve následně se ustanovilo dogma.

Ranná křesťasnská církev neměla definovaný dogmata. Stejně tak třeba vyznání víry bylo kodifikováno až staletí po vzniku křesťanství (a ne obráceně). Proto tvrdím, že dogma je "důsledek víry", ne naopak.

Pavel