Rozdil mezi CD a DVD je taky ten, ze to druhe nacpe na stejny prostor mnohem vice dat - tedy je z principu choulostivejsi.
Navic vrcholna doba slavy obou medii uz pominula, i kdyz se stale vyrabi, tak se pouzivaji k zalohovani cim dal tim mene, zatim se jeste drzi ta lisovana pro distribuci levnych filmu, ale i to pomalu ochabuje, protoze BR a internet. S jejich soucasnou cenou, ktera je smesna, maji vyrobci cim dal mene duvodu souperit v trvanlivosti a cim dal vic duvodu setrit za kazdou cenu.
Pokud mi odejde par CD/DVD, tak to znamena, ze jsou totalne odejita, pokud na HDD nejde spravne precist par souboru, tak po zformatovani (s oznacenim vadnych sekteoru) ten disk klidne muzu pouzivat dal, jen ho asi pouziju na neco dovcasneho, nikoli jako zalohu.

A pokud resime jak zachovat data "na vecnost", tedy desitky let, tak je jasne, ze je potreba je mit na vice mistech a na kazdem z nich prubezne kontrolovat kvalitu, aby pri poskozeni na jednom miste se to dalo nahradit dosud neposkozenou kopii z mista druheho. Takova kontrola se mnohem snaze provadi na HDD, nez na 222 DVD ci vice nez 1.000 CD.

Nekdo radi nad ztracenymi daty mavnout rukou, jiny radi, jak data neztratit,