Snažím se zabodnout rýč do stvrdlé země, nejde to, ruce mám slabé...celý slábnu...sedám si na zem. Stále se pokouším udělat rýčem aspoň dolík...
Z dálky slyším jakýsi hlas.
Snažím se rukou vytrhnout aspoň drn... a hlas je pořád blíž a blíž...
Co je to za slova? Hlas je stále zřetelnější, jenom pořád nevím, co říká...
A drn drží, ze všech posledních sil ho rvu a pomáhám si lopatkou, ale koberec drží jako přibitý...
...koberec...KOBEREC ???
Hlas už slyším docela zřetelně: "Co jsi to zase hulil, ty dobytku, že si nedáš pokoj!"
Sedím na zemi, v ruce ovladač od televize, rýpu s ním do koberce a příšerně mě bolí hlava. Katka sedí na gauči, sleduje "Ordinaci" a tváří se jako bohyně pomsty...