Velkokapacitní kondenzátor - větrák
Dobrý den. Vím že to sem nepatří, ale jistě mě někdo odpoví.
Jak dlouho by se točil větrák 12V - 0,10A na 12V nabitým (Velkokapacitním kondenzátorem 68000uF na 16V). Moc děkuji za odpověď. 
Přesný výpočet nelze provést, protože odběr ventilátoru závisí na napětí a nechová se jako lineární odpor. Pro zjednodušení ale předpokládejme, že tím lineárním odporem (tedy 120 Ohmů) je a potom se jedná o prosté, sprosté a jednoduché vybíjení kondenzátoru přes odpor, pro které platí notoricky známý vzoreček
U = U0 * e ** -(t/R/C)
U - napětí na kondenzátoru
U0 - počáteční napětí (12V)
t - čas, ve kterém zjišťujeme napětí
R - vybíjecí odpor, v našem případě 120 Ohmů
C - kapacita kondenzátoru, v našem případě 68 000 uF = 68 mF = 0,068 F (což není moc).
Tvým úkolem je potom zjistit dobu t, za kterou napětí poklesne na stanovenou hodnotu napětí, při které se ventilátor zastaví (odhaduji na tak 4V).
Za domácí úkol to spočítej sám.
Děkuju, ale dávat dědkovi 64 let domácí úkoly je na pováženou.
Víš Ty kdy jsem vyšel ze školy? 
No dobrá, pokusím se, ale nevím nevím. 
jestli si ještě pamatuju, jak se operovalo s logaritmy, mělo by to být:
ln (4/12) = ln e * [t/(120*.068)]
-> t=9s
ale civěl jsem na to mnohem déle než 9s, jednodušší by bylo to změřit.
searchíjení+kondenzátoru
Tak jestli jsem to dobře pochopil tak se ten větrák bude točit 9 sekund + -. Tak to je mě úplně k ničemu, potřeboval bych tak 2-5min. To nejspíš s kondenzátorem nedám.
Škoda. Děkuji za rady.
Přelož mě prosím alespoň ten vzoreček do češtiny, (*) bude nejspíš (x), / dělení, a (e)je co? Promiň ale už jsem na tohle opravdu tupej, nikdy jsem to v životě nepotřeboval. Kdybych měl ten kondík, vyzkouším to prakticky. Děkuju.
žeby základ přirozeného logaritmu?
Eulerovo_číslo
Ještě s logaritmy na mě choď. Není to sprosté slovo?
NiCd/NiMH akumulátor bude asi lepší
To jo, ale zase budu potřebovat nabíjení a nějaký časový spínač. Nepotřebuju, ani nechci aby to běželo pořád. Musí to být bez jakékoli obsluhy.
Nabijanie neni problem principialne baterky znesu aj trvale nabijanie prudom 0.01-0.03kapacity apod, alebo sa tam da dat jednoducha elektronika v cene 1Kcs, a casovy spinac tiez neni problem, oscilator+delicka je jeden IO + 1 tranzistor. Pripadne aj 555 sa da pouzit ak ten cas nemusi byt presny. V 555 uz je aj tranzistor.
BTW. 68mF neni ziaden "velkokapacitni kondenzator", velkokapacitni kondenzator su napr. tzv. gold cap (kapacity su vo farradoch)
.. akurat goldcap ma interny odpor nejakych 30-70ohm apod, takze 0,1A je uz asi na to moc vela. (P.S. mohol by si ich tam nadrbat zo 3 paralelne, a do serie po dve 5Voltove (dokopy ich teda bude 6ks a napatie 10-11V) a mali by to zvladat. Hladat si podla datasheetu nejaku mensiu internu impedanciu. Ale vzivote som to takto nepouzival tak si nastuduj ze jaku to bude mat zivotnost pripadne apod :)
... jo este 12V je na to vela musel by si to obmedzit na nejakych 10V ptz tie kondy maju max napatie 5,5V. A zaistit aby sa na nich rozdelilo rovnomerne aby na jednom nepresiahlo (zenerkami apod).
Takze je potom mozno jednoduchsie a aj 10x lacnejsie dat tam normalny akumulator a jednoduchu elektroniku pre nabijanie a casovac.
Děkuji všem za návrhy, teoreticky to pojede pořád pod napětím 12V takže nabíjení bude moct být hodně malé přes odpor. čas po vypnutí zdroje 3-10 min. doběh. Takže žádný velký problém.
nezapomeň tam dát diodu.
Budu tam muset dát dvě. Schema už mám namalované, ale zatím bez časovače.
U nabijania aj pozor na to ze jakym prudom to nabijas. Ak by si to nabijak napr. prudom 0.1kapacity alebo vyssim tak uz tam musi byt elektronika ktora ukonci nabijanie (t.j. musi detekovat kedy je baterka nabita), ptz keby to neukoncil tak by sa zahrievala a stupal v nej tlak a mohla by aj explodovat do ksichtu. Pri nabijani prudmi 0.01-0.05kapacity alebo proste znacne pod 0.1kapacity toto nehrozi resp. nemalo by to hrozit (mam to tak na jednej veci a zatial neni problem :)
... a treba si najprv pozret jaku ma charakterstiku pouzity clanok. Napr. 1,25voltove nimh maju pri nabijani 1,4V najdes si to googlom k pouzitym clankom. Nasledne vstupne napatie minus napatie na diode(0.35V pre shottky a 0.8V pre normalnu), musi byt vyssie jak nabijacie napatie clankov. a z toho rozdielu napati ktore tam ostane a pozadovaneho prudu vyratas odpor. (a teda napatie tych bateriek musi byt logicky nizsie jak to napajacie. Vetrak bude fungovat aj na 10V apod)
P.S> ono komercne je lepsie to riesit komplikovanejsou elektronikou (trebars len jeden clanok a DC menic), ale pre nejaky jednoduchy domaci bastel je to fuk.