V posledním Chipu je docela zajímavý článek u životnosti médií pro uložení dat. Uvádí se tam reálná životnost uložených dat na různých typech médií. Kupodivu, kdo by to čekal, reálná životnost vychází podstatně kratší než životnost uváděná výrobci.

Co mě ale zaujalo je to, že jako nejvhodnější pro uložení dat se zde doporučuje mg. páska a DVD-RAM. Pásce rozumím (cena je ale jinde než je vhodné použití doma), nerozumím ale tomuto:
"Pokud chcete archivovat svoje data na DVD, nejlepší volbou je použít přepisovatelná média DVD-RAM. Ta mají sofistikovaný "management" defektů: identifikují se poškozené sektory a ty se pak nepoužívají. Pravděpodobnost chybovosti při zápisu se pak značně snižuje."

Nerozumím tomu, jak tento sofistikovaný přístup pomůže oproti klasickým DVD v případě, že data (v mém případě např. fotky nebo homevideo) jednou zapíšu a až je nepřepisuju. Přitom stejně jak u nich také není moždé doma zaručit skladování ve stabilní teplotě a vlhkosti, což se jinde v článku uvádí jako nedostatek DVD.

Přitom DVD mechanik pro počítače, které by uměly pálit a číst boxované DVD-RAM asi moc není.