Jsem zastáncem toho, zbytečně moc nemršit předlohu.
Ale, pokud se jedná o slovní humor, který vychází z jazyka (typický příklad je Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu stále rád, kdy v češtině vznikla defacto nová knížka) nebo z narážek na reálie, tak je nutné to přizpůsobit reáliím příjemců tak, aby to neztratilo na kouzlu, jinak se tomu totiž nikdo nezasměje (pokud nezná reálie původní).