Iťák po návštěvě lékárny

To je starý

Tak pardon, já to neznal. A když je něco dobrý, tak nevadí, že je to starý.
Shakespeara taky nehodíš do kamen proto, že je to starý.

Přidám příhodu ze života (i když není IT), nemělo to chybu (připomněl mi to ten oslabený organismus).
Dceři bylo tak 4-5 let a byli jsme pro něco v lékárně. Lékárnice jsem se při tom zeptal:
"Nemáte něco pro to dítě, aby nebylo tak bledé?"
Nabídla mi lahvičku sirupu Spofavit a já ji koupil. Když jsme dorazili domů, položil jsem tašku v předsíni a kvůli něčemu odběhl (snad na 20 vteřin). Když jsem se vrátil, radostně mi dcera hlásila:
"Tatínku, už jsem si to udělala, abych nebyla bledá!"
Ano, bledá nebyla, byla celá žlutá, jelikož si tím Spofavitem za tu chvililinku natřela komplet obličej.
Nojo... ženská, spletla si lékárnu s parfumerií a vitamíny s krémem.

To ještě dávno, když jsem pracoval jako zaměstnanec, jsme jednoho dne zjistili, že pod papírovým obalem spreje s grafitovým olejem je potisk laku na vlasy Lybar. Hbitě jsme odstranili u štědré dávky olejů tento přetisk a různě je roztrousili po okolí operátorek sálového počítače. To bylo pak řevu .

My zase měli v umývárně sprchové kouty "do kříže" a jak si někdo odložil šampón nahoru na zídku, do půl minuty jej tam neměl.
Přestalo se krást po několika výkřicích: "Který hoado!", když si někdo napatlal na hlavu čisťoučký žluťoučký motorový olej (ani v ruce to nebylo od šampónu k rozeznání), co nešel smýt a co jím Kráťa s oblibou plnil lahvičky od šampónů, které pak stavěl na onen kříž.
V té době dělal Kráťa v ČSAD a oleje tam bylo hafo. .-)

to je slabý, slyšel jsem o případu z nejmenované fabriky, kdy nejmenovaný fachman kradl Solvinu ostatním kolegům. Taxe kolegové nasrali a do solviny zamíchali střepy z rozbité láhve. Po vytáhnutí všech asi 60ti stehů a ukončení rekonvalescence už dotyčný Solvinu nekradl.