Taky mi bylo trapný, když moje moji myšáci měli o 5 let víc a narozdíl ode mě měli vystudovanou vejšku. Já jsem raději na nějaký myšákování nehrál a chodili jsme spolu do hospody vesele chlastat. Odmítal jsem se snížit na úroveň těch, co si chtěli léčit pošahaný ego buzerací jiných.
Ti, co se nejvíc snažili o šikanu jiných, bývali obykle v životě největší trosky a nikdy v životě něčeho nedosáhnuli, byly to totální nuly a vypatlaný mozky, se kterýma bych se jinak nikdy nebavil.