No pamatuji si doby, kdy na Atari existoval softwarový emulátor PC. No a to emulované PC běželo podstatně rychleji než originální PC. No a v tom emulovaném PC by se dal spustit emulátor Atari, které by pak samo běželo rychleji, než skutečné. Tohle si nevymýšlím, tohle byly skutečné argumenty skalních Ataristů, kterým se věřilo.
Také v Atari byl nějaký obvod, který pracoval mnohem rychleji, než vlastní procesor (myslím, že se jmenoval blitr). Takže majitelé Atari STE si mohli speciálním programem, který vypnul procesor a používal tento obvod, podstatně zrychlit počítač. Ale ani ostatní, kteří tento typ počítače neměli si mohli aspoň naemulovat blitr softwarově, dobré pak bylo, že ten emulovaný, běžel asi sedmkrát rychleji než ten skutečný, hardwarový. A tak se nabízelo řešení spustit emulátor blitru a v něm spustit emulátor skutečného procesoru. Bohužel to však nešlo protože ten druhý emulátor ten první vypínal. No škoda. Skoro jako perpetum mobile!

Takže abych se vrátil k tématu, navrhoval bych vytvořit spoustu virtuální RAM (třeba 10GB) a v ní spustit velmi rychlý a velký RAMdisk (třeba 8GB). O něm je známo, že je mnohem rychlejší než běžný disk. A ten ramdisk, by si použil na vytvoření velmi rychlé virtuální RAM. Tím pádem by sis nemusel kupovat drahou RAM a přesto by si ji měl spousta a navíc super rychlé.

Ne to byla legrace.

Kup si paměť, je levná.