U státních institucí je přesně naškatulkováno, co musí mít dotyčná postava za školy, kursy a školení na ono pracovní místo. Nedodržením tohoto bodu znamená velké problémy pro vedoucího. Jestli osoba něco skutečně umí nebo ne, není nikde předepsáno. Jeden můj známý je vedoucím pracovníkem u jisté státní organizace. Jednou přijal místo vysokoškoláka šikovného, leč jen vyučeného pracovníka. Dostal za to půl roku sporožiro (=za trest srážky z platu). Tak se prej na to může akorát vy**t a je mu nyní srdečně jedno, co dotyčný zvládne hlavně, že splňuje tabulkové předpoklady. Pak na něj nikdo nemůže.

V soukromém sektoru je to přesně naopak. Podle nových zákonů si nesmíš vybírat pracovníky, nesmíš bez povolení pracovního úřadu ani zaměstnat rodinného příslušníka (hrozí likvidační pokuty). Jinému známému tak pracák poslal na funkci vedoucího prodejny dva cikány, s předchozí kvalifikací: Kopáč + basa.