Podle mě mají všechny typy her jedno společné - identifikací s morfémy umělých osobností se člověk stává někým jiným, jeho imaginace je prodloužena do jiného života. "Výsledkem je masivní posun identity, a právě v tom leží skutečný dopad počítačových her,". Technologie boří hranice mezi reálným a virtuálním, mezi živým a neživým, mezi individuálním a mnohočetným já.Díky hrám jsme svědky radikálně nového prožívání lidské zkušenosti. Být moderní znamená žít v iluzi o možnosti technologického útěku z hranic daných právě lidskostí. Hry nejsou ani uměním ani sportem - jsou ontologickými protézami, umělým nástavcem bytí do jiného života, neposkvrněného hnilobou zkázy a umírání. "Zatím to jsou stále jenom násilnické hry, ale máme-li je chápat jako ukazatele do budoucnosti, pak zřejmě naznačují vývoj podstatně dál než jen k výrobě špičkové zábavy".