V dávných dobách, když jsem se zabýval galvanochemií, tak se používal roztok modré skalice v množství 150 - 220 gramů na litr a kyseliny sírové v rozmezí 40 - 100 g/l. Bez kyseliny sírové se vylučovaly houbovité až drolivé povlaky a lázeň měla malou vodivost. Navíc k lesklejšímu povrchu mědi přispívalo nepatrné množství chloridů. Řádově desítky miligramů na litr lázně. To bude patrně díky vodovodní vodě splněno automaticky. Odmašťování hliníku spočívalo v omoření roztokem hydroxidu sodného. Případný tmavší povrch některých slitin hliníku se poté zesvětlil krátkým ponorem do HCl.