Asi jde dost o požadavky. Mě třeba přesvědčil poměrně rychle. Nepočítám-li první pokusy ve dřevních dobách, kdy se bootovalo z diskety, aby se dal spustit instalátor z CDčka (ovšem bootovací CD měl linux daleko dřív než windows a podobně to bylo s fleškama, v době, kdy se to windows teprve učil, linuxu to dávno suveréně fungovalo), tehdy jsem se horko těžko dostal do puntíkaté grafické obrazovky s černým X a to bylo všechno (nějaký pravěký red hat). Ale o bezmála 20 let později to už byla jiná píseň, systém už v základu měl v sobě kancelářský balík, pracoval svižně, pracoval i s periferiemi, pro které windows potřeboval teprve instalovat ovladače (síťovka, řadič SATA, zvukovka...) a mohl bych pokračovat. Přitom rozdíl oproti windowsu nebyl větší než mezi XP a Vista (teď myslím z pohledu uživatele grafického rozhraní), takže zvládnout to chtělo trochu zvyku, ale nic nemožného. To byly hrátky, při kterých jsem vyzkoušel řadu distribucí s různými prostředími.
Když v práci pak došlo na nový počítač, tak se mi nechtělo do desítek a že programy, které potřebuju, pro linux existují, jsem věděl, tak jsem do toho šel. Jistě že se najde spousta věcí, které fungují jinak, někdy hůř, někdy líp, ale tak to prostě ve světě počítačů chodí.