Titulky využívají víc slyšící, než neslyšící. Například cizinci, kteří porovnávají výslovnost s psanou formou (bezva učení angl. mluvené a angl. titulky). Potom třeba tam, kde je rámus a zvuk by stejně nebyl slyšet (letištní hala), nebo naopak tam, kde musí být ticho (televize bez zvuku a s titulky v čekárně u lékaře) či doma s vypnutým zvukem, aby se nerušilo okolí.
Jednou proběhl ve Velké Británii průzkum a titulky si tam pouští 6 000 000 lidí, přičemž v celé VB jsou 3 000 000 osob s postižením sluchu, včetně nedoslýchavých se sluchadly.