už nějakou dobu mám iluzi toho, že jednou budu programovat a rád bych studoval IT na vš. Uvědomuju si, že to je opravdu něco, co by mě nejen bavilo, ale beru to samozřejmě naprosto seriózně, takže by bylo pro mě čest se tím i živit

Iluze a realita jsou velmi rozdilné veci.
Je rozdíl si programovat doma = baví tě to, děláš si to jak chceš, objevuješ nové věci, připadáš si kreativní nikdo na tebe netlačí, a v zaměstnání musíš poslouchat a dělat co ti kdy, kdo a jak ti co říká, používat firemni SW to na co jsi zvyklí nikoho nezajímá a to jsou dvě velmi rozdilné věci, nebo musíš mít sakra velkou motivaci.

K nám co chodí stážisti tak u většiny si to představují podobně, přichází s tím, "doma skládám počítače kamaradum"," kamaradum delam WEB stranky žádný problém" a už po měsíční praxi, "takle mě to nebaví když to nemůžu dělat podle sebe", "myslel jsem že budu skládat počítače né čistit staré kancl PC na dvoře kompresorem", obsluhovat kopírku a podobně ..
(nejlepší by bylo, kdybys sel někam do terénu a podival se jak to vůbec v realite vypadá než na takovou školu vůbec půjdeš , aby jsi na tom modrém oblazku né odletěl moc daleko. Tuším ze zrovna Wikan alespoň z části je programování jeho profese, myslím že ten by ti o tom mohl vyprávět, IMHO toto nebo být programátor není prostě pro každého. Šťastný učeň v prosklené budově ve svym Open kanclu je možná tak jen ve filmech).