Nevím jak desítky, ale dřívější windowsy (xp, vista a 7) to neuměly (musel se instalovat linux až k windowsu, ne naopak). Ale tak jako tak to chtělo volný diskový oddíl, což znamenalo většinou jiný disk (kdo má na disku nevyužité místo, aby tam mohl něco instalovat).
Ideální by bylo, kdyby měl notebook dvě pozice na disk (u PC normálka, u ntb ne), disk s linuxem by se vyndal, aby při instalaci windowsů neutrpěl a instalovalo by se na druhý disk. (Neuškodilo by si celý disk zazálohovat, přinejmenším proto, aby bylo se k čemu vrátit.) Pak by se vrátil a případně na něm upravil zavaděč (aby tam přibyla položka windows, v nějakém režimu si to sám zdetekuje). Nebo jestli by se v biosu volilo, ze kterého disku bootovat.
Návodů na tohle bude málo asi i proto, že málokdo tohle dělá. Zkoušel jsem to opravdu hodně dávno s XP. Myslím, že bylo potřeba potom znova nainstalovat bootovací program (zavaděč), protože windows ho nahradil svým, a do linuxu se nedalo nabootovat (jinak byl nepoškozený). Ale to bude víc jak 10 let a dneska může být vše úplně jinak.