USB-C je ohromný zmatek. Ale v této souvislosti nutno uznat, že proti dobám, kdy člověk musel mít dokovací stanici od výrobce notebooku určenou přesně pro daný typ notebooku a žádnou jinou (pak přišlo odlehčování a notebooky jisté generace pro jistotu dokovací port ani neměly) je to pořád zlepšení.
Což o to, jedna dokovací stanice, to je ještě v pohodě, ale co když chci zařadit dvě za sebe. No tento možná hloupý nápad jsem dostal, když se mi obě sešly na stole. Tak jsem zjistil, že jedna je průchozí jen pro napájení, zatímco druhá i pro data, takže pokud je chci stohovat, musí být v přesném pořadí (přičemž klidně můžu připojit dva monitory navíc, ke každé jeden, i když ta druhá má VGA a HDMI, pouští do nich stejný obraz). Pak fungují bez jakéhokoliv náznaku, že by to mohl být problém. Další věcí jsou kabely. Dok má 15 cm ocásek, takže jsem sháněl prodlužku a to taky není snadné, ze sbírky 4 prodlužovacích kabelů USB-C (všechny samozřejmě 40GBps, full-featured, 5A a co všechno) funguje jen jeden a to ještě musí být specificky otočený (nejde otočit libovolně, ze 4 možných kombinací (2 možnosti na každé straně) funguje jen jedna).
Můj notebook si řekne o 20 V a ty také od zdroje dostane. O moc víc bych do slaborpoudých kabelů radši nepouštěl. Nabíjení přes USB-C je poměrně nová vymoženost (teda už pár let, píše se o tom od počátků céčka, ale zdaleka to nemají všechny notebooky, to náhodou vím, protože jsem notebook vloni vybíral a toto jsem zařadil mezi požadavky), takže to ani nemusí notebook podporovat a pro něj je takový dok jen něco jako napájený usb hub.