Záleží právě na tom, jaké používá aplikace. Já, když jsem před léty začal koketovat s linuxem (nepočítám distribuci red hat na 6 disketách, kde jsem se nejdál dostal k tečkované obrazovce s černým X), tak jsem musel konstatovat dvě věci:
1) Přechod je naprosto v pohodě, daleko lepší než z XP do Vist
2) Aplikace, na které jsem byl z windowsu zvyklý v linuxu existují a fungují úplně stejně
Nicméně jsem převážně používal freeware, což jsou ze značné části aplikace napsané původně pro linux a portované na windows, nebo rovnou multiplatformní.
Jasně že se časem objevily problémy, třeba pokud neni podpora nějakého hw, neni běžný uživatel schopný to rozchodit (přestože na různých fórech píší opak)
Docela oříškem byl nějaký souborový manažer alá FAR nebo Windows/Total Commander. Nakonec jsem našel Double Commander, který používám i ve windows spolu s FAR (takže jsem se zbavil dalšího warez, FAR je od jisté doby free a TC, který je jen legálně bez zaplacení na zkoušku jsem zrušil). Nakolik je to s kompatibilitou m$ office a LO je na delší povídání. Ale to záleží na tom, co dotyčný používá.
Já spíš teď už asi rok řeším návrat z linuxu do windows (naštěstí jen na jednom notebooku, když tam ty desítky jsou, nechtěl jsem je bořit, jinak bych si tam taky nějaký linux dal) a ani po roce mě windows nepřestal překvapovat. A to jsem už překonal takové ty první dva měsíce, kdy jsem musel nainstalovat prohlížeč internetu (ten jejich edge nebyl dobrý ani na to, musel jsem na jiném PC ho stáhnout a přenést na flešce), nainstalovat LO, nainstalovat něco na pdf a spoustu dalších drobností, které má linux v distribuci. Ono na lepší se holt zvyká daleko snadněji (aby nevznikla mýlka, tím lepším je pro mě linux). Dost náročnější mi přišlo rozchodit domácí síť, ani ne nějaké TCP/IP ale spíš sdílení souborů.
Ale jinak bych to nadšení a pohádky o dokonalém operačním systému taky krotil. Je to prostě systém jiný, řada výrobců hw i sw ho naprosto ignoruje (je dobré při výběru tiskárny nebo skeneru se na dostupnost ovladačů pro linux zaměřit), takže bych k tomu přistupoval opatrně. Což jsem také v mém případě udělal.
Jakákoliv nová instalace čehokoliv (roz. OS do počítačr) znamená minimálně měsíc úprav nastavení a instalace potřebných aplikací, v tom se nebude lišit, jaký operační systém použije.
Můj starý služební notebook oslavil vloni 13 let a kdyby se mechanicky už nerozpadal, asi ho používám dál, takto jsem aspoň vyžebral nový. Míval jsem tam Windows Vista a celkem bez problémů (to že 1 giga zabral systém jsem prostě překousnul, druhý gb ramky musel stačit). Protože žádný z prohlížečů už pořádně nepracoval, udělal jsem si SD kartu s mintem (tento notebook z ní umí bootovat), ono to poslední dobou dopadalo tak, že ten mint tam běžel daleko častěji. Ale na nějaké repase bych se vykašlal (jen běžná údržba jako výměna disku za SSD a pod.), notebook stojí na stole v doku a už ho nikam nepřenáším. Pracovat se na něm stále dá, ale nový notebook je tenčí a lehčí.
Ještě mám jeden zážitek, nevím už jak jsem se k tomu dostal, ale nějak chtěl někdo poradit už taky nevím s čím "ve windowsu", pamatuju si jen pointu. Bylo to v době, kdy bylo těžké říct přesný postup, protože mohl mít XP, Visty nebo sedmičky a na tom závisela rada. Tak jsme se snažil z něj vypáčit, jakej windows to má. Tak podle čeho to poznat, aha, co vidíš, když počítač startuje. Jak mi to popisoval, tak bylo jasno, linux mint a já mu mohl říct, jak to udělá. To jen k té ne/vhodnosti linuxu pro BFU; minimálně jednoho BFU, co má linux a myslel že má windows (čili ani nepoznal rozdíl od toho, na co byl zřejmě po léta zvyklý) jsem znal. Bohužel už si nepamatuju, který z kolegů to byl (spíš asi nějaký spolužák na kurzech angličtiny), ani čeho se týkal ten problém, jen mi utkvělo v hlavě, jak jsem z něj páčil, jaký windows to má.