Softwarový produkt je duševní dílo, a tak se jeho užívání řídí autorským zákonem. Majetek nehmotné povahy, který vzešel z lidského myšlení, i tak můžeme specifikovat pojem duševního vlastnictví. Takový majetek je právně možné užívat, ochraňovat, ale i např. směňovat. Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), která vznikla v roce 1974, je specializovaná agentura OSN, která má za úkol chránit duševní vlastnictví a podporovat spolupráci mezi svazy po celém světě, speciálně však ve 179 členských státech. Česká republika je členem této organizace od roku 1993.
Počítačové programy se ve své právní podstatě řeší jako dílo literární. Počítačový program je z pohledu zákona brán jako sekvence operací, která speciálním způsobem popisuje realizaci dané úlohy a může být interpretován jak ve zdrojovém kódu, tak v binární podobě.

Prostředek, kterým autor poskytne svůj produkt dalším uživatelům, je licenční smlouva. Autor dává svolení k užití díla, tradičně u proprietárního softwaru za finanční odměnu a převádí tak autorská práva, za podmínky, že autor svoji originální práva neztrácí. Převáděná práva jsou samozřejmě pouze ve formě určitých oprávnění k užívání, která jsou odvozena od autorského práva. Tyto bývají specifikovány právě v licenční smlouvě. Jakékoli zrušení této smlouvy má za následek úplné obnovení autorských práv původního autora.

Například:
Adobe – je softwarová firma zaměřená na oblast počítačové grafiky, publikování a digitálního marketingu. Je známá zejména jako autor standardů PostScript a PDF a výrobce grafických programů Adobe Photoshop a Adobe Illustrator a programů pro publikování/čtení PDF dokumentů Adobe Acrobat. Adobe je firmou, která nemá ve své kategorii moc velkou konkurenci, ví o tom a proto si své produkty velmi cení. Má několik svých produktů patentovaných, ale někdy pro uživatele na základě licenční smlouvy, je to koplikaci. Protože pakliže se rozhodneme licenci ukončit dřív, Adobe ze svého práva a držitele patentů, může nastavit penále, čímž získá finančně.