Pokud počítač fyzicky funguje, tak nejlepší je nabootovat z USB. Buď použít nějaký linux nebo hirens. XP to může znamenat stroj starý jen 10 let (ale před 10 lety byly reliktem už i sedmičky, to vím, kupoval jsem je v roce 12 a to už byl nějaký výprodej) stejně jako 20 let. A 20 let starý počítač snad už umí bootovat z DVD ale s USB by mohl být problém.
Zase takový počítač bude mít celkem malý disk, co se vejde klidně na flešku.
Opravdu nemyslím, že je hned potřeba počítač rozebírat, tohle všechno se dá udělat i bez otevření krytu (pokud tam máte USB a/nebo i funkční CD(DVD) mechaniku). Redukce IDE+SATA na USB bývaly běžné, dneska mají spíš jen SATA. Redukce bývaly bez problémů, některé pomalejší (ale se starým diskem je to jedno), co dělalo problémy byly napájecí zdroje, které za moc nestály a bylo lepší disk napájet z počítače (vytáhnout si nějakou volnou kšandu).

Ono poškozený soubor může znamenat chybu disku. Řešil jsem kdysi, že systém (sedmičky, ale to by bylo v XP stejné) nenastartuje ani do nouzového režimu. Po záloze dat (pro jistotu), při které jsem zjistil, že jsou na disku chybné sektory, jsem pustil check disk a ten objevil jeden chybný sektor v souboru bootlog.txt, no to se dokázal trefit, a taková blbost zablokuje systém (že nenaběhne ani do nouzového režimu). Nebyl to můj notebook, takže brácha s tím ještě pár let žil (já bych koupil hned nový, i kdyby to mělo být za mé peníze, možná by se to dalo i proplatit v práci, notebook mám pracovní), když se po letech začly objevovat další chybné sektory a čím dál častějc, tak teda pořídil nový disk, který má dodnes.