Když už tu někdo vzpomenul ty zákopy...
První světová, oddíl dobře naladěných kansaských junáků kráčí k první linii.. v tom škrrrr vrrrr škyt škrrrr hrk křamp škrrr.. a už se sem valí Fokker. V něm maník, drží v ruce bombu a kouká, kam jí hodit. Velitel těch "skautíků" hned pochopil nebezpečí a zavelel: "Do lesa!" a všichni se rozprchli. Chvíli se ještě ozývalo hrkání dvouplošníku, pak chvilku ticho, jak asi odletěl tu bombu hodit někam dál a pak zase kodrcání jak letěl zpátky za německou frontu. Velitel pak již jen píšťalkou svolal mužstvo a jal se je přepočítávat. Počítá, počítá, dopočítat se nemůže, Johny mu chybí. A tak všichni vyrazili hledat Johnyho. Našli ho za chviličku na louce, ležícího v tratolišti krve. Velitel nad ním v hrůze lamentoval: "Probůh, Johny, já říkal do lesa!" Johny pootevřel jedno oko a slabým hlasem povidá: "Já taky utíkal! Ale on hodil tu bombu, netrefil se, tak jsem se mu začal pošklebovat. No a ten hajzl přistál a zmlátil mě francouzákem!"