Cikán a zlatá rybka

Jednou cikán chytal ryby. Když už měl dost, začal si balit věci, když v tom něco zabralo. Vytáhl to z vody a kouká zlatá rybka. Nerozpakoval se, odstranil háček a hodil ji do vody. Potom se obrátil, že půjde domů.
V tom se za ním ozve: "Haló, dobrý člověče, splním ti tři přání za to, žes mi zachránil život!".
Cikán ale jen mávl rukou a řekl, že je v životě zcela spokojený a má všeho dostatek, nicméně rybka stále naléhala, ať si něco přeje. "No tak dobre, keď inak nedáš, chcel by som pekny dom, peknu ženu a pekne auto", odvětil cikán. Dobrá tedy, vše bude, jak sis přál..., na to rybka.
V půli cesty se ale cikán zastavil a řekl si: "Vždyť já tej rybke ani nepoďakoval!"
Vrátil se tedy a vše napravil. Rybka se dlouho divila, že se jí to ještě nestalo, aby se někdo vrátil a poděkoval. Byla tak nadšená, že cikánovi nabídla ještě jedno přání. Cikán ale nechtěl, že je už šťastný člověk a že chce žít takto až do smrti, přivydělávajíc si poctivou prací.
Rybka byla ale neoblomna, ať prý si přeje jakoukoliv blbost. "Keď inak nedáš, rybka, tak mi ho teda vykuř." Rybka se jala vykonávat přání a najednou ji začnou růst vlasy, ruce, nohy, obličej, ..." a zrazu pozerám, predo mnou klaci osemrocne dievcatko, naozaj, pan sudca, naozaj si to nevymyslam..."