Takže si představ nekomprimovaný film - co snímek, to obrázek - to jsi třeba viděl v kině.

Teď si představ, že máme dvě vteřiny filmu (černé pozadí, červený míč letí ze strany na stranu), film má snímkovou frekvenci 30 snímků za vteřinu a jeden snímek (obrázek) má velikost 1 kb. Propočet: 2 vteřiny* 30 = 60, 60* 1 = 60 kb.
Takže velikost nekomprimovaného videa na tomto případě je 60kb na 2veřiny.
----
Zkomprimujeme kodekem:
Kodek detekuje scénu a rozhodne se tuto scénu uzavřít do jednoho GOPu (Group of Pictures), dále se kodek (dle nastavení) rozhodne nezmenšovat obrázky a vytvoří prvně:
klíčový snímek (1kb)- kde je počáteční stav
poslední klíčový snímek (1kb)- kde je koncový stav
a mezitím je výpočet pohybu mičudy (žádný obrázek) - dejme tomu taky 1kb
Velikost komprimovaného videa na tomto případě je 3kb na 2veřiny.
---
Je to pochopitelně jen příklad na pochopení, v komprimaci hraje roli více faktorů.
-------
Dekompresor, nebo také přehrávací filtr umí číst tyto data (že přijde každý xtý snímek zvuk, sestaví B-frames), takže svým způsobem tuto kompresi převádí zpět na nekomprimovaný film (snímek za snímkem) a hází to zobrazovacímu zařízení.