Vysvětlení principu CRT obrazovky
Na netu lze najít spousty vysvětlení funkce CRT obrazovky. V podstatě se z nich nedovím nic moc nového. Základní princip funkce obrazovky znám už asi 10 let..
Nikde se však nemůžu dočíst, jakto že vysoké napětí z VN trafa je přivedeno kdesi do středu obrazovky.. Spíš si myslím, že to VN má napájet ty elektronové děla - proč se ale potom to VN přivádí tak divně kdesi u středu obrazovky? Tam vevnitř je zase nějaký drátek který vede do zádi obrazovky k těm dělům? Nebo snad to VN z té "jakoby přísavky" jde na vnitřní kostru té obrazovky?
Pokud se nepletu, tak to vysoký napětí je přivedeno na anodu, která je na stínítku obrazovky. Opravte mě, pokud se mýlím.
Pro jistotu jdu prohrábnout sešity ze školy, pokud je ještě najdu.
Hmm to by znělo logicky, z toho děla prý jde záporný náboj (sorry za nepřesné vyjádření). Z VN trafa jde kladný náboj, který je veden na anodu u stinítka.
Takže uvnitř v té obrazovce musí být nějaký vodič který propojí ten konektor vn na středu obrazovky s anodou co je na stinítku.
Tak sešit jsem bohužel nenašel, alespoň ne ten správnej. No vzhledem k tomu, že jinej konektor, než ta přísavka tam není, tak to bude asi ono. Ještě zkusím "strejdu".
Edit:
http://66.249.93.104/search?q=cache:zOeSAEgUMDIJ:ww w.volny.cz/zst/loader/ha/hcestmon.htm+anoda+CRT+obr azovky&hl=cs&ct=clnk&cd=5&lr=lang_cs&client=opera
A pokud by se to někomu nezobrazilo, tak tady je to, o čem diskutujem:
Anoda s vysokým napětím je umístěna na horním okraji trubice. Právě z důvodu velice vysokého napětí v této anodě byste se nikdy neměli pokoušet snímat kryt monitoru. Kladně nabitá anoda neustále "vytahuje" elektrony z elektronového děla. Tyto elektrony jsou k ní přitahovány a směřují k ní, ale nikdy se k ní nedostanou, jelikož je ze správné cesty svede právě magnetické pole, které je odklání směrem k fosforům na přední straně trubice.
Z toho povídání jsem to ne zcela pochopil. horní okraj trubice> ale už nepíšou kde přesně to je - že by to bylo tam jak je ta "přísavka"?
Pokud k ní jsou elektrony přitahovány, tak jaktože nakonec dopadnou na stinítko? Ano píšou tam že jejich cestu řídí elektromagnetické pole z vychylovacích cívek, jenže ty vychylovací cívky aby to fungovaly by musely být až za tou anodou ne?
Elektronové dělo > Vychylovací cívka > Anoda > maska
Elektronové dělo > Vychylovací cívka > Anoda > maska
ano, tak je to správně, všimni si, že cívky jsou kousek za katodou (elektronovým dělem). Elektrony jsou vystřeleny z děla, cívky je po cestě (k anodě, kam vlastně nikdy netrefí) vychýlí na správné místo na stínítko.
A ta "přísavka" je vedena z obvodů z oblasti VN trafa. Takže by to měla bát právě anoda. Bohužel si to nepamatuji ze školy všechno, je to už nějakej čas a do TV techniky nedělám.
Věřím tomu, že až se tu objeví MM.., tak nám to určitě potvrdí, nebo vyvrátí.
Ano je to nejak tak ako pises. Len sa obavam ze Mirek to aj tak nepochopil :)
Tá akoby prísavka je uzemnenie. Nájdi si babu a neseď toľko za počítačom.
Ta akoby prisavka je privod anodoveho napeti z VN trafa (nasobice)...
Takže je to tak. Myslím, že jsme to vyřešili.
ÓÓÓ jak jsi mocný, Velký Mife!!!
Já jen oprašuju školní a jiné vzpomínky.
Teď mě živí polovodiče.
Proboha!
To nebylo holedbani, jen proste konstatovani!!! Za svuj pohnuty zivot jsem delal uz vsecko mozne, tohle je vsak me primarni vzdelani. Uh, beztak si pamatuju tak tretinu (ve svetlych chvilkach 
)...
Pri blizsim pohledu na ten sklenenej demizon je videt, ze VN kablik s prisavkou je strcenej do takovy skleneny pruchodky, ktera ho spojuje s pokovenou vrstvou uvnitr. Pokoveni je ale jenom na kuzelove casti baňky a s čelní plochou s lumiforem spojená není. Co se teda stane s tim elektronem, kdyz nedopadne anodu ale na stinitko
Musi se prece nejak dostat zpatky do obehu.
No vpredu sa teda bude vytvarat zaporny naboj a ten treba nejako odviest aby nam tam neskakali iskry
, a to sa robi podla wikipedie hlinikovou vrstvou z vnutornej strany luminoforov 
The internal side of the phosphor layer is often covered with a layer of aluminium. The phosphors are usually poor electrical conductors, which leads to deposition of residual charge on the screen, effectively decreasing the energy of the impacting electrons due to electrostatic repulsion (an effect known as "sticking"). The aluminium layer is connected to the conductive layer inside the tube, disposing of this charge. It also reflects the phosphor light in the desired direction towards the viewer, and protects the phosphor from ion bombardment.
OK, takže už to víme jak to je. Děkuji za odpovědi. Ještě by mě zajímalo jak ta Anoda vypadá. Na obrazovce je takový ďolík kam se připne ta "přísavka" a vevnitřku z druhé strany má ta anoda jakoup podobu? Nějaký plíšek? (a jak velký?) nebo to je nějaký drátek ovinutý po obvodu vnitřku té obrazovky?
No myslím, že si udělám ještě jednu střední školu obor mechanik elektronik, tam se podobné věci učí tak to budu ve svojem živlu.
Proboha jen to ne!
Využij toho, že ještě chodíš do školy a zeptej se učitelů, případně mistrů OV.
Ale Mif by nám to mohl prozradit, jak to vypadá.
No co s tebou
... Pokud si dobre pamatuju, je anoda tvorena vnitrnim vodicem (v celem tubusu /z konicke strany/) tvorenym 0,4 - 0,7 mikronovym povlakem hliniku (naparovano ve vakuu). Z konicke strany plynule prechazi na vnitrni povrch stinitka (masku), ktera je bodovana na zapustene cepy v konusu. Z pruchodky (to je ta vase "prisavka" 
) je spoj podporen "maznutim" grafitu 30 - 80 mm do naparene vodive vrstvy (a stejne tak pro spoj posledni fokusacni elektrody v krku, kde prechazi v konus). Uf...
PS: tohle platilo jeste pred patnacti lety, snad se technologie moc (extremne) nezmenila...
Obrazovka je vzduchoprázdná skleněná baňka, na její přední straně je umístěno stínítko
potažené body fosforu. Stínítko (tepelně odolný kov, asi 0,1mm) tvoří anodu. V zadní části je katoda tzv. elektronové dělo, které vysílá elektrony směrem k anodě. Elektrony jsou vychylovány elektromagnetickým polem vychylovacích cívek. Tím je zajištěno, že dopadnou přesně na daný fosforový bod, který se rozzáří na určitou krátkou dobu.
Otázka ovšem byla na něco jiného...
Malo by to byt obtiahnute dookola okolo obrazovky, zrejme nanesena vodiva vrstva zvnutra. Ak by to bolo len na jednej strane obavam sa (IMHO :) ze by to moc ovplyvnovalo drahu elektronov.
Poddotaz:
Kolik činí přibližně "doba odezvy" u CRT monitoru? Bod se rozvítí okamžitě, ale určitě ještě nějakou milisekundu svítí i po tom co už měl být zhasnut.. Viz třeba pokud se dívám na kurzor na černém pozadí (a pokud možno pokud je v místnosti tma) tak vidíme za kurzorem jistou šmouhu.. Nebo je to jen setrvačnost oka? To spíš asi ne. Nikde se o přibližném čase nepíše, jen jsem se dočetl že staré obrazovky měly velkou perzistenci - bod svítí ještě docela dlouhou dobu po tom co na něj dopadl elektronový paprsek.
Zavisi od pouziteho luminoforu. Moze byt kludne aj 0.01ms aj vyse 1s (pre radary)
Phosphor
zaujima ta slovo "persistence"
Obecne CRT monitory v radek mikrosekund, radar uz je trochu jina liga :)
Doba dosvitu (persistence) u v soucasnosti pouzivanych luminoforu se pohybuje od 10.-5 az 10.-3 s (kategorie "fosforescence"). Jedna se o dobu, za kterou jas bunky poklesne na 10% jasu plne excitovane bunky. O radarovych luminoforech vim prd...
"Jakoby přísavka" je přívod VN.
"Kdesi u středu" proto, aby VN nezničilo ostatní elektroniku.
"Nějaký drátek" je mřížka "vnitřní kostra té obrazovky", která vede VN "k těm dělům".
Informace poskytl opravář TV.