Toto zapojeni je navrzeno tak, aby bylo pripojeni "na konci" vodice.

http://www.elmag.org/doku.php/k317:simulace_elmag_ poli:odrazy_na_vedeni

http://www.skvor.cz/pdf/impmatch2.pdf

Důsledky impedančního nepřizpůsobení

Dříve, nežli se věnujeme návrhu obvodů, které jsou sto zajistit impedanční přizpůsobení,
vyložme, jaké následky by mohlo mít zanedbání přizpůsobení. Jsou to zejména tyto následky:

a) V nepřizpůsobeném obvodu vzniká stojaté vlnění. Dochází tak ke zvýšenému namáhání
některých částí obvodu, které jím mohou být někdy zničeny (např. tranzistory koncových
stupňů vf. vysílačů).

b) Připojením nepřizpůsobeného obvodu můžeme vnést do laděných obvodů jalovou složku
impedance (tedy jakoby přidat indukčnost či kapacitu), a tím jej přeladit.

c) Energie, odražená od vstupu obvodu, se po dalším odrazu může na tento vstup opět vrátit
s určitým zpožděním, a může tak znehodnotit původní signál (viz např. takzvaní "duchové" v
televizním obraze).

d) Dlouhý úsek vedení, které je na obou koncích nepřizpůsobené, má charakter rezonátoru.
Rezonuje přitom na řadě (blízkých) frekvencí, čímž může z přenášeného signálu odfiltrovat
některé složky (viz obr. 10). Takové zkreslení přenášeného signálu je takřka nenapravitelné.

e) Vyzařovací charakteristika anténního systému může být negativně ovlivněna
nepřizpůsobeným napáječem.

f) Nejsou-li obvody, spojené pomocí vedení, k tomuto vedení impedančně přizpůsobeny,
může být funkce obvodu závislá na délce propojovacího vedení.

g) Odrazem energie v místě impedančního nepřizpůsobení se snižuje energie dodávaná do
zátěže.
19


Jak již bylo řečeno, je impedanční přizpůsobení selektivní. Proto je úplné přizpůsobení možné
jen na konečném počtu frekvencí. Na ostatních frekvencích pak zpravidla vyžadujeme
přizpůsobení alespoň -20 dB, při němž se od zátěže odráží méně než jedno procento výkonu.