Jako důvody použití ručního postupu mě napadají např. tyto situace:
- ruční zálohování konkrétních jednotlivých složek Thunderbirdu
- ruční duplikace a/nebo přejmenování složek
- přenesení konkrétní složky z jednoho Profilu na jiný
- přenesení konkrétní složky mezi Účty Windows
- přenesení konkrétní složky mezi počítači

Jako nejdůležitější bych viděl poslední bod. Např. potřebujete s někým sdílet konkrétní komunikaci... Potom stačí v Thunderbirdu vytvořit novou složku vyfiltrovat požadované zprávy a všechny je do nové složky zkopírovat. Soubor(y) z disku přeneste na cílový počítač a složka je zasynchronizovaná.

Pro úplnost ještě doplním, že pokud složka v Thunderbirdu obsahuje další podsložky např.:
Slozka
-Podslozka
-DalsiPodslozka

Na disku uvidíte soubory:
Slozka
Slozka.msf
a adresář Slozka.sdb obsahujici soubory:
Podslozka
Podslozka.msf
a adresář DalsiPodslozka.sdb obsahující soubory:
DalsiPodslozka
DalsiPodslozka.msf

Jestliže chcete zálohovat celý strom příslušné složky, nutně musíte zkopírovat hlavní soubor (Slozka) a také celý adresář (Slozka.sdb) ! Dobrovolně můžete zkopírovat i soubor Slozka.msf, ten se ale normálně vytvoří automaticky.

Zdá se, že celý postup podporuje korektně diakritiku i mezery v názvech. Pokud základní soubor i adresář shodně přejmenujete (mimo Thuderbird), změněný název se v Thunderbirdu projeví pouze tehdy, pokud smažete (nepřejmenujete) příslušný .msf soubor (ale pokud obdobně přejmenujte i .msf, všechny soubory jsou správně nalezeny a nechybí, jen mají původní název).

Jestliže .msf pojmenujete jinak než základní soubor, je vytvořen nový .msf dle současného jména původního souboru (jako by byl smazán). Neodpovídající jméno souvisejícího adresáře ovšem pochopitelně způsobí, že se v Thunderbirdu nezobrazí složky obsažené uvnitř.