
Pocity člověka, který se snaží odnaučit kouřit.
Jaké jsou pocity? Má někdo osobní zkušenost?
Já jsem býval dřív zarytý nekuřák. Asi před 2 roky jsem na oslavě koupil a se svojí přítelkyní vykouřil velký doutník. Každý jsme se motali, jako kdybychom měli dost popito.
Já jsem to bral jako hec a neměl jsem potřebu pokračovat. Přítelkyně od té doby kupuje doutníčky a hulí. Občas si dám teď taky. Na rozdíl od ní ale málo a nemám problém mít třeba 2 měsíce pauzu. Někdy si na to vzpomenu, ale nemám fyzickou potřebu. Spíš jako kdyby to byl zvyk, jako kdyby to bylo v hlavě.
Jaké máte zkušenosti vy?