OT-Poraďte dobrou knížku
Moc se omlouvám za OT, ale mám už knížky, které mě baví přečtené snad stokrát a tak přemýšlím, co číst dál. Nemáte někdo nějakou radu?
Čtu styl Robina Cooka, Remaque, Noah Gordon
pokud se to až moc nehodí a někomu vadí, tak to klidně smažte, ale napadlo mě, že tady někdo bude něco dobrého vědět
Tak třeba tohle (učebnice pro začínající politiky
http://www.kosmas.cz/knihy/161603/jiste-pane-minis tre-1/
nebo tohle (a jiné od toho pána)
http://www.kosmas.cz/knihy/101444/to-nemyslite-vaz ne-pane-feynmane/
Potvrzuju. Feynman nemá chybu.
Priznam se, ze politika me zrovna nebere, tak nevim, jestli by to pro me byla vhodna volba...
Jestli máte na mysli tu knihu "Jistě, pane ministře", tak spíš než o politice je to suchý anglický (a podle mne dobrý) humor
Možná ještě zkus Raymonda Khouryho a Dana Browna. To je takové tajemně-dobrodružné čtení, mohlo by se líbit.
Dan Brown je taky na čtení jedním dechem. Filmový zpracování je slabej odvar.
Jasnačka.
a co konkrétně od Dana Browna??
Cokoliv. Začni Anděly s démonama, pokračuj Da Vinciho kódem a Ztraceným symbolem (to se mi líbilo nejvíc). Takhle by to mělo být chronologicky správně.
ok takže začnu s Andělé a démoni
díky za radu
Snad i kecám (u nás vyšla šifra před démony), ale v šifře se odkazuje na pátrání ve vatikánském archívu, což se děje v démonech. Proto to řadím tak, jak si myslím, že by to mělo být (mifova chronologie
).
edit: Neodpustím si malý sociologický průzkum - kolik toho (knížek) ročně "dáš"?
Jsi mi tím připomněl, jak jednou prohlásil kámoš, co vyrábí dýmky: "Jsou čtenáři novin a čtenáři knížek. Čtenář knih dokáže přečíst noviny, ale čtenář novin, i když jich denně přečte štos, většinou nedokáže přečíst knihu.
A zrovna tak je to s kouřením. Kuřák dýmky dokáže kouřit cigarety, když chce, ale kuřák cigaret málokdy dokáže kouřit dýmku."
Velmi hezky řečeno. Kámoš není žádná trubka. Jak víš, že hulím holmesovku
?
Je to šikula, spolužák, dělá krásné fajfky a vyváží je i do Anglie. Přitom začal doma v paneláku v kumbále u malého svěráčku s lupínkovou pilkou.
index.html
Paráda! Já mám něco podobného, jak je na obr. 3 (akorát šarlokovatější - víc prohnutou a s větší hlavičkou). Stránku si ukládám.
Ha! Ztracený symbol jsem nečetl. V andělech se mi líbily ty ambigramy.
Jj. Pěkné, ale ten finální (gůglit to nebudu, ani z knížky skenovat) byl opravdu geniální.
Negoogli
ambigram-14496
Fakt pěkné. Mno, donutils mě gůglit (jaks mohl!
) - myslel jsem toto:
![[http://pc.poradna.net/file/view/11131-langdon2-jpg ]](/file/view/11131-langdon2-jpg)
Jo, ten je vymáklej!
Máš ráda i sci-fi, nebo fantasy?
Ze sci-fi můžeš zkusit Harry Harrison - Planeta smrti.
Na vojně jsem to půjčil jednomu borcovi, kterej nikdy nečetl knížky, aby se nenudil na stráži - žebral, abych mu půjčil další díly
upřímně sci-fi ani fantasy mě moc nebere
mám ráda reálné věci, ideálně pokud možno podle skutečnosti či psychologické
Škoda, já jsem právě na fantasy, tam bych ti doporučil hodně, ze sci-fi jen trochu. Když si tak uvědomím, kolik jsem toho nečetl a chystám se na to a jak mám málo času. Buď po večerech před spaním, nebo pak o volnu v křesle a to kolem běhá synek a manželka nadává, že ji vůbec neposlouchám...
Ono to vypadá srandovně. Ale je pěkná pakárna, když si člověk čte a neslyší, právě kvůli těm potomkům/manželkám/etc.
Když se čte prima kniha, je čtenář "s nimi v té knize" a když slyší, tak slyší třeba manželku: "Pojď na večeři," "vystoupí z knihy", založí si kde čte...
Ale když neslyší, přijde manželka k němu (neví o tom), zatřese jím, čtenář se lekne, je v šoku, jak je najednou v realitě, ztratí kde četl...
Vyzkoušet lze čtením se sluchátky-hluchátky. Se sluchátky s hudbou ne. To se nedá soustředit na hudbu, ani na čtení. Pouze na jedno a druhé je jen kulisa. Záleží, co je lepší. Jestli to čtení, nebo hudba.
To je zajímavý filosofický problém
:
Definuj realitu. Možná je třesoucí manželka tou "temnou hmotou", která bortí hráze toho pravého subjektivního reálna (neb objektivní realita neexistuje), v němž se realita pojí s fantazií. Takhle fungují i sny v REM fázi (a následné /při probouzení/ lucidní zážitky) - určitě jsi to zažil.
Máš výhodu (sorry). Mě ruší i chčící soused (nadsed). Nechápu tvory, kteří dokážou zároveň poslouchat rádio, čučet do TV a číst knížku. Nadčlověk s multitaskingem, nebo pablb, který nemá nic ani z jednoho příkladu?
Jsi v Nautilu kapitána Nema se najednou se ocitneš v obýváku.
Třeba u mě funguje perfektně kombinace hudba + učení nebo hudba + programování/návrh DPS. Bez hudby se nic nenaučím, asi mám nějak divně propojenej mozek. Pochopitelně žádný duc duc, ale třeba Beethovena, některý soundtracky Hanse Zimmera, Pink Floydy a podobný věci. Asi si dělám v hlavě nějaký spojení mezi určitými částmi hudby a tím, co se mám učit. Posiluje to u mě taky kreativitu, bez PF nevymyslím nic
. A řekl bych, že z obojího mám něco. Víc se asi koncentruju na to učení nebo práci na PC, ale když si dám 15-30s pauzu (třeba na Gilmourova sóla 
), tak zase na hudbu.
Ale jo, klasiku si při samostudiu dávám taky (povětšinou Bacha). Měl jsem na mysli informační balast a obludné songy z našich masmédií. Tohle umějí ženské - jejich mozky se dokážou tak jaksi "rozdělit", že zvládají víc věcí současně (a to je fakt, nevymyslel jsem si to). Holt, jsou z Marsu. Chlap to nedá.
Walter Tevis - Zpěv drozda.
Je to sci-fi a není to sci-fi.
A pro příjemné mrazení v zádech: Ray Bradbury - Kaleidoskop
Oběma.
Zpěv drozda!!! Bomba bomb.
Bradburyho povídky mi spíš (sorry) připadají srandovní, než mrazivé. Nevím, asi jsem už příliš otrlý...
No dobře, s tím mrazením jsem to trochu přehnal. I když.. Ani ne tak v hororu, ale v Kouzla a fantazie.
http://www.knihovnicka.net/kniha/5253-kaleidoskop- bradbury-ray/obsah-dila
Taky se omlouvám. Ne všecko je až tak srandovní. Tuto knihu (teda asi tu samou, ty povídky se tisknou v různých sbornících a reedicích furt dokola) vlastním, při ponurém osvětlení gotického sálu čtecí lampičkou i husí kůže vyskytne se. Zvláštní... Nejlépe si pamatuju /skoro/ romantickou povídku Smrt a dívka.
Harrisona teď louskám na čtečce, skvělý odpočinek Ocelová krysa a spol. Planety smrti jsou myslím tři.
Mimochodem, není to tak dlouho, co zemřel.
no, musím se přiznat, že jsem dělala pořádek v knihovně a našla jsem tam knížky z období mé puberty - Mládí v hajzlu - a začetla jsem se do toho. Sice jsem už stará kráva (skoro 30let), ale ještě se u toho i zasměju
tak se prosím nesmějte vy mě - je to asi návrat do mladých let
Domine deus omnipotens... Co mám říkat já? Zažil jsem sedmnáct transmigrací a tři kompletní evoluce. Ještě jako eféb jsem si hrál s živými trilobity. Cérko, zahoď knížky (nelehko se mi to říká) a hybaj na rande. Život máš před sebou!
no to rande bych doma asi s velkým ohlasem neobstála
tvůj popis mě ale dobře pobavil
Chtěl jsem pobavit. Padala jsi do hlubiny sebetrýzně. Nebuď melancholická dareba - celý Vesmír ťa može akorát tak v řiť ukúsiť
to ani ne, ale mám obavu, že číst Mládí v hajzlu v mém věku je buď "ostuda" nebo senilita
ale neni, ja si ve svych petadvaceti taky klidne prectu knizky urcene pro generaci o 10 let mladsi.. nekdy klidne i o 20
pokud ma nekdo rad spionazni romany, doporucuju serii Cherub od Roberta Muchamore. Me to bavilo, posledni dily jsem cetla dokonce i v anglictine, protoze v cestine u nas jeste k dispozici nebyly/nejsou.
tak spionažní romány jsem ještě nikdy nečetla, podívám se na to
akorát moje angličtina není tedy natolik dobrá, že bych si troufla na knížku v originále
tak vsak ony uz jsou skoro vsechny v cestine, krome te posledni :) a 11 knizek te urcite na chvili zabavi
Stopařův průvodce po Galaxii.
Představa, že v slušné restauraci si přijde přisednout hovězí a způsobně nabídne své části těla ke konzumaci, je naprosto úžasná!
Průvodce je strašlivý
. Víc jsem se chechtal jen u pana Kaplana (Leo Rosten).
Já u Tří mužů ve člunu a u Jak jsem vyhrál válku.
Jo tak když už jsme u toho, tak hodně pěkný je taky Deník pana Nuly od George Grossmitha.
Jj. Klapka je génius ("Kolem lodi plul pes. Byl nezvykle tichý" /či tak nějak/
). Jsem asi divný, ale mně se Ryan zas až tak vtipný nezdál (i když knížka je určitě skvělá). Až na lstivé Afghánce...
Oukej, Johnnie. Hurá král George!
Kriket
Existují dva válečné filmy s knižní předlohou, které jsou podle mého mínění natočeny naprosto příšerně. Jak jsem vyhrál válku a Hlava XII. Ani jeden jsem nedokoukal pro naprostou nekoukatelnost. Knížka od Ryana je přitom docela hezké dílko, není to geniální, ale čte se to moc pěkně. Hlava XII je asi věc do filmové podoby nepřevoditelná,ta verze z roku 70 mě vyloženě zklamala. Knižní předloha je přitom geniální...
Nevím, asi jsem ty knížky neměl číst dřív, než jsem viděl film, asi určitě...
Naproti tomu Hájili jsme hrad - kniha by William Eastlake (mimochodem také doporučuji, ale předpokládám, že jste to určitě všichni četli a obecně je to dost známá a čtená věc) je natočený více než slušně. Knížku jsem přitom také četl dřív, než jsem měl tu čest vidět film.
(Válečnou tematiku nijak zvlášť nevyhledávám.)
"Hájili jsme hrad" je perfektní. Knížka - film (je-li jaký) jsem neviděl. Z jiného soudku: jestli se ti líbí britský humor, doporučuju "Vlnu zločinnosti na zámku Blandings". Z toho jsem uchcával smíchy...
Určitě vyzkouším.
Neolituješ. Ještě mě napadlo (trošku jiný, ale stále britský humor) zkousnout "Hostující profesory" (Lodge).
Já se na ty filmy těšil a také jsem je ani nedokoukal. Nedokoukal jsem ani nějaké Tři muže ve člunu ze šedesátých let, co byli asi před rokem na ČT2. Avšak scénka, kterou natočil podle té knihy Brodský (mikrokomedie Obraz - 26681) je geniální.
Stopařův průvodce mě ovlivnil natolik, že si ve chvílích nechápavosti říkám: "žlutý,... žlutý..".
Já nedávno četl Rychlé šípy a Vinnetoua.
No a co? Já jsem před nedlouhou dobou četl Fiorellu od Vondrušky (to je pro děcka od desíti let) a líbilo se mi to fest. Su starý, hnusný, tlustý, smrdím, ale dušičku mám furt pubertální
...
Mimochodem, toho Vondrušku si louskni. Pan profesor sice nevládne zrovna platónským stylem, ale je to velmi čtivé. Mrkni na historické detektivky (Hříšní lidé království českého, Letopisy královské komory), dobrodružné (lupiči a co já vím co všecko ostatků) i dětské (Fiorella). Zaručuju úspěch. Ano, mif je magor (knižní mol - knihomol)...
Jakožto napodobitel příběhů soudce Ti docela ujde. Mám ho lousklýho celého s výjimkou Krve na lopuchu, neboť povídky nečtu.
Ještě bych tu vzpomenul trilogii Královny nemají nohy(na další díly si nevzpomenu) od Neffa. Bylo to skvostně načteno panem Filipovským.
Stará kráva? Tak to ze mě by sis taky dobrej steak neudělala. Neblbni, do hrobu ještě daleko, ani prkna ještě hoblovat netřeba.
no, asi to bude krize středního věku při přechodu z dvacítky na třicítku
Střední věk čekám až o deset let později, neblbni. Ještě jsme mladí.
no tak snad jo - ale aby moje pubertální výjevy nebyly považována za senilní
Zajímavé, jak se ten pohled časem mění 
si vzpomínám, že tak před patnácti lety komu bylo 30let, tak už pro mě byl nad hrobem
Pohled na cokoli je vždy relativní.
Je ti "cet". Co budeš říkat, až ti bude "sát"?
neděs mě!!!
Jirotka - Saturnin. I pro "příležitostné" čtení. Ve chvilce volna vytáhnout ze šuplete, bodnout do knížky nožem (jako se v některých domácnostech losuje v kuchařce, co se má vařit k obědu) a začít číst vylosovanou kapitolu.
Napadají mne detektivky Dicka Francise.
Nebo třeba Den trifidů
Teď jsem si vytáhnul z knihovny Nadaci
Terry Pratchett
Taky Milenci a vrazi, IMHO to nejlepší od Párala - ale těžko se to čte
Nebo třeba Vdavky Nanynky Kulichovy - to by se snad dalo číst i při zánětu okostice. Ale zdědil jsem to po dědovi, nevím kdy to vyšlo naposled.
Milence a vrahy jsem četla - to máš pravdu, že se těžko čte, ale myslím, že za to opravdu stojí!
tak Mládí v hajzlu dočtené, jen mi chybí poslední 7.díl - ten musím dokoupit
jestli mohu doporučit super knížku, tak je to Deník Anny Frankové - těžko říct, jestli je to realita či fikce, ale čte se jedním dechem (spát jsem šla ve 4ráno a pak vstávala v pět do práce, jen abych to dočetla)
No to snad ne!
http://www.annefrankguide.net/cs-cz/bronnenbank.as p?aid=9402
Anna_Frankov%C3%A1
přečti si úplně dole
dle mě to realita je, ale jsou tací, kteří o tom pochybují
Přečetl. A tak tedy zkus Fishla nebo Lustiga, ty snad nezpochybní, a teď mne napadá Ephraim Kishon, ten je skvělý.
A jestli máš ráda kavárenské historky, tak teta Joleschová je kouzelná.
Jestli vam taky mohu poradit, tak jsem prave docetla dobrou knizku od Vrby - Utekl jsem z Osvetimi - desive, ale podle skutecnost a dost dobre
http://baila.net/kniha/265552905/pan-much-william- golding