SSD vs. Raptor
Tadyhle jsem se dočetl, že dávat do lepších strojů Velociraptory je veliký nerozum: http://www.zive.cz/poradna/herni-pc/sc-20-cq-48699 3/default.aspx?consultanswers=1
Osobně (pocitově) nemám k SSD důvěru, i kdyby se mi líbilo mít ve skříni rychlý a nehlučný disk. Navíc, 120GB na systém (s TRIM rezervou) se mi zdá po zkušenostech s (6 let bez přeinstalace) Vista64, s winsxs adresářem blížící se 40GB!, žalostně málo. V případě více systémů (rezerva XP v případě nouze, koketování s Linuxem) potřeba prostoru dále roste.
Že systém naběhne o deset vteřin rychleji, či že se o 3 vteřiny rychleji načte prohlížeč, to mi opravdu žíly netrhá. Hry by stejně byly na neSSD disku, takže pro jejich běh nulový přínos.
Co tedy považovat za tak výrazný přínos oproti obyčejnému Raptoru?
Jiná situace by byla, kdyby ceny při stejných kapacitách nebyly o moc vyšší a kdyby zde nebyl ten limit přepisů. Pak mít v PC 2-3 rychlé a tiché terabajty na vše (OS, hry, data) by špatné určitě nebylo. Jenže takový půlgigový SSD, s násobně vyšším počtem přepisů oproti současnému low-standardu nebude žádná láce (existuje-li vůbec). Jestlipak by nebyl dražší, než celá stejná sestava s Raptorem.
Holý nerozum je dávat sem odkaz na neoznačenou odpověď vlákna Živy (kdo to má, kakraholt, celé číst?) . Nebudu ti tu tlachat technické parametry a odkazy, odpovím z vlastní zkušenosti: Vlastním terový Veloušek, rozdělený na systém a data. Rychlost načítání (bla bla) OS je oproti WD Blue cca poloviční, veškeré I/O operace zhruba třetinové (bavíme se o čase). Přenos jsem osobně nikdy neměřil, nicméně kolega, který se nechal zviklat a dal si do notesu SSD, už visí někde v lese, neboť jeho write stovek faktur (malé fajlíky) trval zhruba desetinásobnou dobu, než mému Velouši. No flame, please, ale taky mě děsí téměř stoprocentní "reklamovanost" mou maličkostí prodaných a nainstalovaných SSD za dva roky. Mně osobně to /zatím/ do baráku nesmí.
POkud kolegův SSD zvládá operace s malými soubory desetkrát pomaleji než velociraptor, tak má buďto nějakou třiosmšestku nebo si pořídil SSD z dob krále klacka.
Není-li to tajemství - řádově kolik SSD jsi prodal a co to bylo za značky/řadiče?
SSD je obecně na zápis úplně lemravý. Co umí dobře, je čtení. A o tom to je, v zápise dat ho strčí do kapsy i WD Blue, natož Velouš, který z něj udělá malého smrkáče. Většina běžných spotřebitelů ale disk používá jen ke čtení.
Stačí se kouknout na ty srandovní hodnoty zápisu, co předvádí SSD v testu na DIIT. Plně to koresponduje s mými zkušenostmi - na začátku super výkon, který pojednou (zaplnění kapacity, přepisování už jednou použitých buněk, throttling FW řadiče) silně degraduje.
Nevím, Tači, :) sám se nepovažuji za "naháněče" vysokých čísel, ani jsem SSD nikdy nikomu necpal (mám své důvody - především bezhlučný chod disku, žádné vibrace, viz už i komentář MM..), ale drobet k tématu (takříkajíc "od stolu"):
Když výběrem porovnám jeden z testů WD VelociRaptora 1 TB (MB ASRock P67 Extreme6 s řadičem Marvell SATA III, testováno na čistém disku, bez systému):
K tomu Intel SSD 330 série 180 GB (postarší notebook Lenovo ThinkPad R400, Montevina, Intel C2D Penryn, SATA II, testováno na disku s již nainstalovaným systémem Windows 7):
Nepřijde mi (a pocitově už vůbec ne), že to moje SSD, sloužící přeci jen v již postarším mobilním zařízení, je zrovna "lemravé". :) Možná bych to mohl jaksi říct (ale opět jedině podle čísel) o SSD Intel 320 série 80 GB v mém - opět postarším - desktopu (MB Gigabyte GA-K8NF-9, soc. 939, Athlon 64 3000+, nForce 4, s rozhraním SATA I, ovšem SSD obsluhováno skrze Marvell 9128 v adaptéru pro PCI-E 1 slot s teoretickou možností přenosu 250 MB/s, testováno na disku s již nainstalovaným systémem Windows XP):
Porovnáváš mj. výkon kapacitně nejmenších SSD, která mají oproti násobně větším kapacitám (viz tomu odpovídající počet kanálů, propustnost, atd.) přeci jen jistou nevýhodu. Navíc ten test je veden jistým způsobem, který se - buďme spravedliví - netýká úplně běžného uživatele. Ono je tam (test DiiT.cz) mj. také zmíněno:
thread
Viz odkaz na vybraný test výše zmíněného WD VR 1TB:
http://www.techtree.com/content/reviews/2272/geek- corner-western-digital-velociraptor-1-tb-review.ht ml#.UTuFimcXld
Jenže "běžný" SSD je dnes právě 60-128GB model. Sám mám v notebooku Samsunga, a to žádný louda není. I tak ale se dokáže pěkně "zamyslet" např. při virtualizaci.
Píšu nahoře, že pro běžného uživatele to je irelevantní, ale já nejsem běžný uživatel.
Jen jsem chtěl poukázat (odhlédneme-li od výsledků sekvenčního zápisu, který je při běžné, nakonec i méně běžné činnosti nejméně podstatný, a mnohdy nejvíce zavádějící), že se tak docela neztotožňuji s tvrzením, že SSD je "obecně lemravé", že to, co umí dobře, je v podstatě pouze "čtení", a "v zápise dat ho strčí do kapsy i WD Blue, natož Velouš, který z něj udělá malého smrkáče." Pokud srovnám výše (příkladem) uvedená čísla uživatelsky podstatných testů, není to de facto Velouš, a už vůbec ne WD Blue, kteří z takového SSD (třeba onen starší 80GB Intel 320 v "prehistorické" sestavě) udělají "malého smrkáče". Tím nic proti "Veloušovi" a HDD obecně, protože přínos tohoto druhu úložiště, a i to, co uživateli v současné době stále nabízí (či je schopno stále nabídnout), je docela významné.
Chápu, že každý máme jiné požadavky, potřeby, nebo možnosti či pouhé představy. Beru také na vědomí, Tači, že nejsi běžný uživatel.