Extrémní chlazení PC

Každá součást PC má určitou provozní teplotu a ta by se měla dodržovat. Když to budeš mít podchlazené, tak to není dobré. Je to jako motor v autě. Když je studený, tak se nejvíce opotřebovává.

přesně tak. Navíc si musíš uvědomit, že na silně podchlazeném vybavení ti bude kondenzovat vodní pára obsažená ve vzduchu, což jednak působí zkraty a jednak korozi.

Já si vzdycky myslel, že čím míň, tím líp a pomalu se těšil na kryogenní chlazení, které by bylo schopno bezhlučně uchladit nabušené herní dělo (výhled třeba 5 let...). Na kondenzaci jsem zapomněl - a evidentně si s ní nelámou hlavu ani overclockeři, pracující s kapalným dusíkem, za účelem dosažení rekordu v 3dMarku... Je mi jasné, že takovéto OC sestavy neslouží k běžnému dlouhodobému provozu.

http://www.svethardware.cz/art_doc-82A0D0730A5BA855 C1256DFC0069C98F.html

Zde je také dobré zmínit hlavní důvody, které vedou k chlazení pomocí "ledničky". Uvážíme-li, že maximální napětí, se kterým je procesor vyrobený 0,13 mikronovou SOI technologií, je 1,65V a testovaná sestava běží s napájením 1,75V něco nám to prozradí. Pomocí vzduchového nebo snad i vodního chlazení by se nikdy nepodařilo dosáhnout takového napětí. Dalším a neméně důležitým faktorem je, že se snižující se teplotou se zvyšují i průrazná napětí. Díky tomu lze dosáhnout vyšší frekvence a vyššího napájení. Když jsem mluvil o vyšším průrazném napětí při nižších teplotách, je nutné také zmínit, že vodiče, konkrétně pak měď, čím více se blíží absolutní nule (-273,15°C), tím více se přibližují stavu nazývanému supravodivost - vodivost bez jakéhokoliv odporu, tj. beze ztrát. A jak víme, ztráty na vodičích se mění v teplo, tedy pokud zapojíme předešlou větu o supervodivosti, s nižší teplotou dostaneme i menší ztráty na vodičích a menší odpadní teplo. Laicky řečeno, procesor při menších teplotách méně topí.

Pánové tomu nerozumí a pak melou blobsti

ve vodicich sice ano, ale pokud ja vim, tak jadro procesoru nema s vodicem moc spolecneho. zatim je to porad jeste kremik, ktery je upraven na polovodic pridanim primesi do jeho struktruy, cimz v nevodivem kremiku vzniknou volne nosice naboje a kremik se stane vodivym. Pokud ovsem snizime teplotu k absolutni nule, straci se pohyblivost volnych nosicu naboje cimz vodivost klesa.

no, on tepelný průraz není jediný, existuje jich více (např. čistě elektrický)

Teď mě napadl tekový zajímavý nápad. Nedal by se nakonec i ten peltierův článek chladit vodním blokem podobně jako CPU nebo GPU? Myslím tím, že by byl studenou stranou na chladiči a na horké straně by byl chlazen vodním blokem. Jde tam o to, že při průchodu vodním blokem se voda skoro neohřeje, kdežto v radiátoru se zase hodně zchladí.

Když už chceš nějakou specialitku, podívej se třeba sem:

http://www.svethardware.cz/art_doc-55AD4A60F9FB4798 C125725A004EF8AF.html

(... a mají Peltiera, když o to tak usiluješ )

ahoj zkoušěl jsem to a kompresor s chladícím výkonem 250W a 1,5L zásobníku vody mi tuto vodu při cirkulaci bez zapnutého regulovatelného zdroje tepla zchladil na bod mrazu během 6.mim ale při zapnutí zdroje tepla a nastavení hodnoty na cca 120W začal tuto vodu ohřívat až na hodnotu 66°C kde se tato teplota držela bez dalšího znatelného zvedání. Závěr?? výparník kompresoru a kompresor by musel být daleko větší aby to mělo smysl ale kde je pak další spotřebovaná energie a o rozměrech ani nemluvim. Ale dělám pokusy s výparníkovým blokem přímo na čipu a zkoužky vypadají velmi příznivě teploty kolem 17°C při tepelném výkonu 105W.

+17°C s výparníkem přímo na procesoru? To se mi zdá trochu málo...