Pohádka

Pavlova varianta optimistická:
.... Šel až k ní a řek jí: "já tě chci!"...
Za rok syn.

Paullusova varianta pesimistická:
.... Šel až k ní a řek jí: "já tě chci!"...
Pak byl sex (nic moc), při něm však chyt' AIDS. Pár dnů dost zle, pak v oku hnis, na rtu strup a zhub' jak chrt (i MUDr. Šuk šel od něj pryč). Pak dva dny křeč a je tu noc a smrt. Ten sex mu dal i vzal. Vzal moc a dal jen hrob. Holt šuk to byl, ale na prd.

Teda pane, odradil jste mne od náhodných známostí

Bravurní

Žil jsem jak král, znal jen zdar, ne boj ni chmur. Můj pes byl zdráv a já též. Byl den a já mlád a zdráv a pln sil. Šel jsem v les, kde hub je moc a ty já rád, však ne můj pes. Pes chyt' myš, tu on moc rád. Měl jsem hřib a šel s ním dom'. Chtěl jsem jíst, však ruch či co, jdu ven a tam? Můj pes raf' psa, co šel kol. On má náš dům jak hrad svůj a střez se vlézt sem, když on je tu pán! Hnal jsem psa, bych měl klid a on žil dál. Pes utek' a můj šel dom', však štěk na mě, já ptám se proč?

Pavel

Já měl tě rád, ty mne však ne; já ptám se proč. Je tu snad on? Kdo to je, že jsi s ním a já mám být sám? Jsem zlý snad? Vím, chyb mám, však kdo ne? Je jich moc? Co já vím? Ty jsi pryč a já mám stres a moc chmur. Chci tě moc a ty to víš. Já rád tě mám, to je můj sen: mít tě tu a žít - jen my dva a svět je náš! Proč stín mi pad' na můj sen?

Jsem já zlý a on je král? Zpět vzít čas bych si tak přál! Mít tu moc, rád bych tu noc, co ty a já (však víš)... Ty furt nic? Tak tedy běž, kam jít chceš, však život můj teď na nic je.

Pavel