Setkali jste se s podvodníkem? Máte s tím nějaké právní zkušenosti?
Znáte to, na internetu najdete skvělou věc, dohodnete se a koupíte. Někdy jsem slyšel že místo pamětí došel hřeben, kolegovi došel místo zánovního mobilu za 4500 starej mobil za pár stovek. Mně se stalo že jsem dostal 2 - 3 věci, které nebyly v pořádku a nechal to být - těžko dokazovat kdo co může.
Ale teď jsem koupil procesor - zaplatil předem na účet a po týdnu čekání vůbec nic. Tak jsem se ptal co se dá dělat a zjistil, že policie by s tím patrně nechtěla nic mít - na trestný čin podvodu by se musel prokázat úmysl. Jediná šance je žalovat ho v občanskoprávním řízení. A o tom vůbec nic nevím, a když tak vzpomínám na těch pár filmů z právního prostředí, které jsem viděl, docela se děsím představy, že nic nedostanu a ještě budu muset zaplatit náklady soudního řízení.
Pohrozit mu ČOI
Pokud ti procesor posilal, ma podaci listek od pošty, popř. obdobu od zasilkove služby.
Problém je, že se mnou zatím nekomunikuje, zatím jsem mu poslal dva mírné maily, připravuji další dva a pak jsem zjistil že je možné dát vědět prostřednictvím banky - aby tak moc nespoléhal na anonymitu svého účtu, nebo pokud majitel účtu nebude totožný s tím prodejcem.
Jinak vyhrožování ano - ale zkusil bych spíš ty soudní výlohy v případě občanskoprávního řízení. A ČOI - asi jsem se nevyjádřil přesně - není to žádná firma, ale patrně jen mladej kluk.
Tím hůř pro něj - co takhle pohrozit neoprávněným podnikáním? Nebo krácením daní? Pokud mu napíšeš, že na něj upozorníš jeho berňák a jeho živnostenský úřad, třeba se umoudří. Držím palce
Ty jsi teda milá.. chudák kluk...
Snad naopak, bejt to firma, měl by bejt člověk tvrdší..
Nepleť si příčinu s důsledkem! "Chudák kluk" se zachoval jako prase a ponese důsledky.
Chudák?
Podle mě spíše hajzl.
(útlocitní nechť prominou poněkud expresívní výraz...)
Mám ještě jeden nápad. Zkus napsat dopis rodičům, kde jim poíšeš, jak se jejich synáček chová. Pokud je to mladej kluk, máš šanci, že narazíš na slušné lidi...
Dík za podporu, ale pokud by to s tím neoprávněným podnikáním byla pravda co ta spousta lidí která něco prodává na bazarech a aukcích a to nejen na internetu? Mám pocit že prodej jedné, či několika málo věcí asi nebude podnikáním. Něco jiného jsou ti borci na aukru kteří toho prodali od 50 nahoru během krátké doby - jenže právě ti jsou většinou nejspolehlivější.
To je myslim niekde definovane v zakonniku ze co je podnikanie a co nie. Tusim ze je tam doba (niekolko mesiacov neviemkolko) po ktoru ak si vec vlastnil je to sukromny predaj (nie podnikanie) a druha vec je ze ak preda vec za nizsiu cenu ako za aku ju kupil, tak bernak s tym nema nic (kluk predsa nema zisk). Ak ale inkasoval Kcs a nic neposlal tak ma zisk az moc velky, ale to uz potom nezaujima bernak ale policiu :)
Prodání (osobních) věcí, které nejsou (nebyly) v "obchodním majetku", není podnikáním. Klidně můžu prodat starý televizor za 100 tisíc a nic nebudu danit (§ 4, odst. 1c zákona o daních z příjmu).
Podnikání je definováno v Živnostenském zákoně, (zjednodušeně) jako soustavná činnost za účelem dosahování zisku.
IMHO je to vec policie. Nie som pravnik ale na to aby to vysetrili a snazili sa preukazat ten umysel je prave policia, snad to nemas vysetrovat ty a doniest policajtom dokaz
Otazka je ale ze ci ti to fakt neposlal alebo ci sa to niekde nestratilo na poste apod. v tom pripade by ale mal mat blocek. Ak nema blocek tak to predsa je umysel (ze to predaval chcel prachy a umyselne to neposlal, ako sa da neposlat nieco neumyselne?)
V kazdom pripade je aj blbost na tvojej strane ze takto kupujes veci od ludi. To si dovolim len cez ebay kde mam hodnotenia a prip. aj viem ze ebay bude v takom pripade nieco robit, ale kupovat len tak na inzerat alebo ako si to kupil, tak to je fakt odvaha.
P.S. v kazdom pripade by som to najprv skusil riesit s nim, najlepsie telefonicky (a nehovor mi ze nemas ani jeho telefonne cislo lebo ma vystre
), mozno zrovna par dni nestihal apod.
No a právě na polici jsem vznesl svůj abstraktně nesmělý dotaz a a bylo mně naznačeno že právě v tom dokazování je problém. Nemám žádné právní zkušenosti, tak si jen představuju, že třeba bude tvrdit, že chtěl poslat, potom zapoměl, nebo se mu porouchal počítač a neměl k dispozici mou adresu atd.. Proto se budu časem snažit kontaktovat majitele účtu prostřednictvím banky. Třeba to pomůže.
P. S. Mám telefoní číslo kde to nikdo nebere. Ale to že týden ještě nemusí nic znamenat - s tím souhlasím.
Skus mu zavolat z ineho cisla. Ak to zdvihne (to uz bude podozrive ze nebere len tvoje cislo) tak sa ho opytaj ze co s tym je ci to poslal, ak bude zrejme ze to nemieni poslat tak nech ti posle nazad peniaze inac ze napr. podas trestne oznamenie apod.
Inac ak by si podal trestne oznamenie tak sa s tym policia bude musiet zaoberat (si myslim, ale nie som pravnik tak neviem).
Díky ale taky mě to napadlo - zkusil jsem dva mobily známých, ale nebere. Třeba je to nějakej zadluženej zoufalec, kterýho nahánějí věřitelé. Já jsem se k němu nedovolal ani když jsem se ozýval na ten inzerát, vše se řešilo mailem - asi jsem měl chtít nějaké záruky (adresu, fuknční telefon ? ) ale už necely 4 roky takto nakupuju a vše víceméně v pohodě. Všechno je holt jednou poprvé.
"účet a po týdnu čekání vůbec nic" - často to trvá z obchodů i déle,ještě bych čekal.![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
, pohorozi mu třeba slovně, emaily asi takovej efekt
Pak bych mu to začal tmavit
nemaj.
Protože máme stejnou banku byl ten převod otázkou hodin - a ten týden začínám počítat od doby připsání peněz na účet. Jinak souhlasím, že týden nemusí nic znamenat, ale to že se neozval, na maily nereaguje a mobil nebere mě začíná zneklidňovat.
V této souvislosti si vzpomínám na příběh jedné z postav knihy Tři muži na toulkách od J.K.Jerome:
...náš šéfredaktor měl se soudy své zkušenosti a jeho neměnnou zásadou bylo se jim vyhýbat. Říkával:
"Kdyby mě na ulici někdo zastavil a chtěl moje hodinky, tak bych mu je pochopitelně nedal. Kdyby mi začal vyhrožovat, že si je tedy vezme násilím, pak bych patrně, i když nejsem žádný rváč, udělal všechno, abych je před ním ochránil. Kdyby však prohlásil, že má v úmyslu je získat nějakým soudním řízením, pak bych je vytáhl z kapsy a podal mu je, a ještě bych si myslel, že jsem z toho vyvázl lacino."
Tento kousek je jedno promile z toho všeho. Jak řekl p Horníček (nevím doslovné znění z hlavy): "Je to kniha, co se dává na noční stolek, protože ji kdekoli otevřete, můžete číst".
Já dodávám, že jde o kousek doslovu k první části "Tři muži ve člunu". U nás ty toulky vyšly společně s člunem v jedné knize - překlad od J Nováka (to by mě zajímalo, kdo je za tím pseudonymem).
A ještě lepší.
Ještě bych ke knížkám J. K. Jerome přidal: George Grossmith - Deník pana Nuly.
A omluvám se za rozšiřování OT.