Wifi 2.7 MB/s místo 11 MB/s ( maximum "150Mbps")
Je běžné, že se wifi tak brutálně zpomalí, když router a notebook dělí jedno patro výškově v klasickém zděném domě?
Notebook a router na 2.4GHz jsou připojeny 802.11n a běží na 20MHz 2x2 (ne že by neuměly 40MHz, ale při překážkách mám pocit, že to dokonce zhorší kvalitu) - tedy maximální linková rychlost 150 Mb/s (nebo 144, to je fuk). Odborně MCS index se tomu říká. Samozřejmě předpokládám, že linková rychlost nebyla těch nejvyšších 2x72Mb/s (jako dále jsou normalizovány 72,54,45,36...), která by jinak byla natolik chybová (BER) že by byla prakticky k ničemu. mě ale zajímá, jestli překážka natolik brání sigálu, že to dejme tomu z 2x72 klesne na těch odhadem 2x 2x 25 nebo 2x 36)
K vysvětlení čísel: Notebook odesílal rychlostí 2.7 MB/s na datové vrstvě (do routeru, ten následně kabelem jinam). Notebook umí při peer to peer komunikaci 11MB/s (88 Mb/s, na papírových 150 Mb/s dost sešup, ale holt taková asi je režie protokolů - mezi 50% a 33%).
Takže srování je mírně nefér, úzké hrdlo může být i router (teď odhlédnu od jeho umístění přes zeď) , ale to asi bych musel otestovat, protože předtím šlo o peer to peer přenos mezi notebooky
A pak čistě asi hloupá otázka, ale přechod na standard 802.11 ac by asi nic nevylepšil že ne. Wifi na 5GHz jsem už vzdal (802.11n), to je blitka nefunkční. Tedy pokud je to na 802.11n 5GHz mizérie, na 802.11ac (5Ghz jenom) by to byla stejný nic.
Ano, výškové patro to zpomalí, protože router vysílá válec kolem antény, nahoru a dolů jsou jen zbytky.
Notebook má anténu zaměřenou (ve víku) taky svisle, takže opět vysílá válcově kolem antény.
Notebook (pouze jeden má wifi), je ale v místnosti , nevím, jak přesně se signál šíří, ale myslím, že se zdeformuje zdmi prostoru místnosti tak, že nelze nijak předpovědět, jak to pujde a jak ho nasměrovat, aby to šlo nejlíp. Spíš si myslím, že to bude nějaký všesměrový guláš.
Antény routeru jsou ortogonálně zapojené, (jsou tři, trochu nerozumím proč, když streamy jsou 2, ale asi je to tam nějak hybridně, jde o simultání 2.4&5Ghz wifi, možná v tom hraje i nějak roli asymetrické MIMO, že počet streamů a počet antén nemusí souhlasit, záleží také na směru komunikace), takže minimálně jeden disk míří nahoru do patra.
Ale moje představa je taková, že v prostoru v místnosti (krychle s betonovým pláštěm, notebook uvnitř) a router venku (+ odrazy od jiných místností, když signál uteče dřevěnými dveřmi a půjde po schodech) si myslím, že na nějaký přímočaré šíření (s ohledem na měřítko lambda) se tady asi nepočítá. Pokud bych do toho zatáhl router (který ani není potřeba, zbytečný kus hardwaru navíc), dokonce by rychlost se ještě zpomalila, protože router by musel přijímat data přes wifi a zároveň vysílat (což teď vysílá po Gb LAN)
Neries router ale wifi v pocitaci. To, ako funguje wifi je neskutocne zavisle na perfekne odladenom ovladaci pre wifi kartu. wifi harwdare nieje az tak dolezity aj ked sa da stretnut s nazorom ze Atheros a Intel su jednicky. Mne funguje smejdovy Ralink & Mediatek oproti dalsiemu smejdu tplink741 maximalnou rychostou aka sa z toho da vyzdimat (90 Mbps) a to na vzdialenost 15m a cez tri steny. Pouzivam ale smerove panelove anteny a vlastnorucne upraveny a optimalizovany ovladac, hlavne co sa tyka vf oblasti riadenia a narabania so signalom.
Jestli si myslíš, že hardware není důležitý, tak to jsi na omylu. U hardware záleží na tom, jak je odladěný zesilovač, jak si přijímač poradí s rušením atd.. Až pak se dostává ke slovu software, který pak řeší zpracování signálu, který miu hardware poskytne.
Čiastočne máš pravdu, ovšem s wifi je to tak, že tie čipy sú podobné jak vajce vajcu ak berieme do úvahy rovnakú kategóriu. Líšia sa len v detailoch vzhľadom na patentovo chránené obvodové riešenia. Hardware musí fungovať podľa špecifikácie, tudíž ono to je skutočne tak podobné, že by sa jeden čudoval. To nieje len zosilovač, ale aj ďaľšie jednotky na spracovanie signálu, napríklad signálový procesor, prevodníky, synthesizer, attenuatory, filtre a iné. Software, teda ovládač už žiadny signál nespracováva, ani by to nestihol. To, čo robí je len to, že dokáže optimalizovať signálovú cestu. Vyladenie je náročná a dosť komplikovaná vec, pretože je rozdiel keď sa to nastaví v laboratóriu alebo v bežných podmienkach. Atheros to napríklad nastavuje v laboratóriu. V ovládači pre Atheros sa dajú nájsť špecifické poznámky ak niekto rozumie čo znamenajú.