Už z principu je to pitomost, protože si žádný vydavatel, krom možná malých, nezávislých či uměleckých, nebude krátit zisky masterováním hudby ve vícekanálovém formátu, když ví, že na slušnej vejdělek mu stačí nějak dopr*at stereo. Přesto se však i takové věci dělají. Přesto vícekanálové formáty vzníkly, jen je už vydavatelé z větší části pohřbili, vzniklo v nich maximálně pár stovek nahrávek, ale jen některé byly skutečně ve studiu remasterovány do vícekanálu, většinou se jen jednalo o mizerný remaster do vyššího vzorkování, prostě se vzalo CD 44kHz 16bit stereo a převedlo se do DVD-A nebo SACD buď na 96 kHz 24bit stereo/5.1 nebo 192 kHz 24bit stereo.
Sám pár kousků, které ale prošly skutečným remasterem, vlastním, hledej značky a symboly DVD-audio a SACD, jinak v prostorovém zvuku občas masteruje svoje věci Jean Michel Jarre (Aero).