Procesor Ryzen vs. GPU rx580
Zdravím všechny zdejší chytré hlavy a koumáky. 
Mám pro Vás jistě triviální otázku, s jejíž odpovědí si nejsem úplně jistý. Tak tedy nejprve popíšu situaci:
Konečně jsem se po čase stráveném s radiátorem AMD FX-8350, tvořícím inferno svými 125W TDP v okolí desky Gigabyte GA 970A-DS3P,
dokopal k přechodu na novou architekturu se socketem AM4 a podporou DDR4 RAM pamětí, což je samo o sobě chvályhodné. 
Od známého kupuji motherboard Asus ROG STRIX B350-F GAMING a tento se po pečlivých úvahách chystám osadit procesorem:
Ryzen 5 1600
(architektura Zen+)
3,2 GHz základ - 3,6 GHz s turbem
6 fyzických jader (12 vláken)
Vyroben 12nm technologií
K tomuto srdci mé budoucí upgradované sestavy použiji svou aktuální grafickou kartu:
MSI Radeon RX 570 Armor 8GB DDR5 OC, momentálně nataktovanou na 1350 MHz čip; 7000 MHz paměti;
přičemž na nové desce ji chci ještě popohnat řekněme na rovných 1400 MHz frekvenci čipu (zvládne to, mám vyzkoušené).
RAM paměti použiji tyto: HyperX Fury Black 16GB (2x8GB) DDR4 3200 MHz
Otázka zní: "Utáhne mi vybraný Ryzen mou přetaktovanou grafickou kartu v plánované konfiguraci? Nebude ji třeba brzdit, dusit, či tak něco? U toho vroucího kotle AMD FX-8350, který právě opouštím,
mám podezření že tomu tak je, a že GPU jím není zcela nakrmena. Chci se ujistit, že s přechodem na komplet novou technologii bude již vše ok a Ryzen jí bude dopřávat vše, na co si jen ta karta při práci vzpomene."
Ještě doplním, že Ryzen schovám pod chladič Gelid Tranquillo rev. 4, "kejsu" mám vpředu osazenou třemi 120 mm nasávajícími fany, a jedním zadním 120 mm výfukovým ventilátorem. Případně je tedy vše připraveno pro
navýšení taktů procesoru, pokud by snad výkon nebyl dostačující.
Děkuji za erudované odpovědi zdejších HW nadšenců, chytrých hlav a "poštelunků", kteří mě svými zkušenostmi obohatí. 
Změna kategorie, původně: PC sestavy (karel)
Ve skutečnosti on jeden smajlík na příspěvek stačí ažaž...
A text se dá členit do samostatných odstavců, jinak je těžko přehledný a špatně čitelný.
O tvém exhibicionismu nemám pochyby.
Byť nejsem přímo uveden jako cíl Vašeho krátkého, avšak výstižného a všeříkajícího komentáře, přesto mnou
zacloumalo při jeho četbě relativně důvodné podezření, že bych tím adresátem vskutku mohl být já. Tudíž si
radši dovolím zareagovat, abych v opačném případě neprošvihl možnost se poučit. Pakliže jsem jen příliš domýšlivý
a těch pár trefných řádků mi určeno není, přijměte prosím mou omluvu za přemíru snahy a dál nečtěte.
Inu co k tomu napsat...?
Vaše pokárání, či možná jen návod jak zde v PC Poradně prezentovat přehledné a čitelné příspěvky, si beru k srdci.
Chápu, že je zde nastaven jistý kodex, vybroušený za dlouhá léta fungování tohoto webu k naprosté dokonalosti,
a tak nemám sebemenší nutkání jej jakýmkoliv způsobem hanit, napadat, či snad v syrové drzosti pokoušet se
ho překonfigurovat a navrhovat v něm konkrétní změny. To by mi, věřte nebo ne, můj charakter v žádném případě
nedovolil, i když ve Vás neoddiskutovatelně (tak usuzuji s odkazem na vyjádření v samotném závěru, těsně před tím,
než jste bravůrně vybral vhodné místo pro použití smajlíku) vzbuzuji pocit exhibicionismu. Zde bych rád na svou
obhajobu poodhalil skutečný stav věcí. Váš jindy jistě neomylný "čuch" na lidi se v případě mého zařazení
do uvedeného archetypu člověčí povahy bohužel nesetkal s jistě očekávaným úspěchem. Pane IQ37, Uwe Puzwoll
je ve své ryzí podstatě zakřiknutý muž, který se snaží vyhýbat nepříjemným situacím s reálnou hrozbou zisku
nechtěné publicity. Takovéto "kluziště" není vůbec jeho hřištěm, a musí-li se s podobnou situací přesto popasovat,
pak upocený ztěžka dýchá, fibriluje a dlouho potom ještě není schopen adekvátních reakcí ani na triviální povely typu:
"Pojď si lehnout...", nebo třeba: "Zajdi prosím do obchodu naproti přes ulici a požádej paní prodavačku Martu
(je důležité oslovit skutečně právě Martu, poněvadž ostatní její kolegyně nejsou s naši věcí seznámeni), nechť ti
ze skladu přinese dva a půl kilogramu již prošlých, Kubánských pomerančů, vyřazených z volného prodeje kvůli
hygienickým normám a tyto si nech vsypat do jednorázové, papírové tašky nacházející se mezi ostatními, v úhledný
komínek vyrovnanými eko boxy pro transport potravin, na pultu pod nástěnkou s reklamním sdělením akčních slev
platných pro tento týden, hnedle vedle sáčků z mikrotenu."
Ne, vskutku nejsem exhibičně založeným typem člověka, nestavím se do čela revolty demonstrujících občanů,
ještě jako školou povinný jsem se býval nejraději hanbou propadl, vybral-li si mne kantor pro ústní zkoušku u tabule,
před skenujícími pohledy škodolibých spolužáků, čekajících na mé první zakoktání, ani nemám vůbec žádné ambice
se ukazovat, vystavovat a natřásat se před pohlednými dívkami na plovárně, jako to provozuje exhibující část
populace. Spíš naopak si rád lebedím vnořen do své ulity, kde teprve získávám pevnou půdu pod nohama a kde
potom rozvíjím svůj privátní, duševní klid, ve snaze dosáhnouti nirvány.
Můžete si povšimnout, že již v této mé psané reakci na Vaše konkrétní doporučení dodržuji Vámi zmíněné rady a tipy,
kterými se budu ve zdejších diskuzích bez výjimek řídit i v budoucnu, až sem přijdu položit nějaký dotaz.
Jsem moc rád, že jste mne na mé zlozvyky ve formě například přemnožených emotikonů v textu brzy upozornil,
a já Vám tudíž mohu tady a teď veřejně přísahat a slíbit, že počínaje dneškem vždy rozdělím text do samostatných
odstavců, a to z pochopitelného důvodu - následná pohodlnější orientace při jeho četbě a celkový dojem přehlednosti.
Využití smajlíků omezím na jeden v rámci jednoho komentáře.
Tímto se dostávám do bodu, kdy naplním limit stanovený pro emotikony, a jeden (šetřil jsem si ho pracně až na závěr)
právě zde použiji:
Mějte pěkný zbytek neděle a nezlobte se již na mne více, své činy nemyslím nikdy zle (v jádru jsem veselý chlapík,
mající rád lidi, prostý od záště a zloby) a své chyby jsem tímto, jak pevně věřím, odčinil.
Nashledanou někdy příště!
Hezké, do Poradny ovšem nevhodné. Jistě máš /a vidíš, furt tykám, já hovado/ nezpochybnitelné literární vlohy, tady jsme ale suší pragmatici. Snad... Líbí se mi tvůj styl, nemá tu ale co dělat. Sorry.
Já vím a chápu to. Omlouvám se.
Ovšem tentokrát jsem musel, nešlo to zastavit.
Příště již budu stručný a omezím se jen na pragmaticky vyjádřené dotazy a komentáře.
Buďte pozdraven, s přáním hezkého odpoledne
se loučím. Picák!