Jak fungují nabíječky, či adaptéry s "až" maximálním množstvím odběru?
https://www.alza.cz/premiumcord-napajeci-sitovy-230v-3m-d5258312.htm?o=22
kupuji náhradní kabel k tiskárně a rád bych se zeptal, jak funguje ono "až do 2,5V .. " tak jak - blbě řečeno - ten kabel , či např. nabíječky takový má alza, sdělí, že např. odebírá 2,5V ; nebo v jinym případě míň, a přizpůsobí tomu množství odebíraného proudu..
tj. jak funguje celej proces - jestli prostě např. ten kabel vyšle "testovací" proud o síle 0,1V; 0,2 V .. atd , až dojde ke správné hodnotě, která stabilně bude nabíjet - jak se tedy dorozumí; nebo je tam mechanismus, kterej právě upozorní, že správná hodnota je např těch 2,5V..
Tím kabelem poteče takový proud, jaký si vezme zařízení k němu zapojené. Těch 2,5A je povolené maximum z hlediska oteplení, klidně tam může téct i víc, ale bude to víc hřát, nebo hodně hřát nebo se to přepálí.
no a já se ptám, jelikož o tom nic nevim, jak ten spotřebič sdělí síti, že potřebuje ke svému fungování 2,5A.
asi přes nějakou naprogramovanou součástku.. která "dovolí" přijmout určité množství proudu a pak vlastně zpětně vydá povel, že už "má obsazeno" , že odebírá dostatečně množství, aby nebylo vydáváno víc?
Bereš to moc vědecky, neřídí to žádná součástka, stačí Ohmův zákon. Nebo jak píše Kurt s tou zahradní hadicí. Když si uděláš prodlužovák z kusu kabelu a koncovek, taky tam žádnou řídící naprogramovanou součástku nepotřebuješ.
rozumim a teda jak ten spotřebič "si řekne", kolik potřebuje , když ho zapnu?
Spotřebič nežádá, spotřebič prostě bere.
Jsi dost ovlivněn současnou elektronikou, kdy je všechno digitální a navzájem spolu komunikuje. Ale spousta věcí funguje i bez této komunikace a nadimenzování těchto věcí, jako jsou dostatečně "silné" přívodní šňůry dělají lidé, kteří to umí spočítat.
Přesně podle zádady, že někdy je lepší se neptat, a zkusit, jestli to projde.
V tom kabelu jsou jen dva dráty snad o průměru 1mm.
Může bez problémů protékat až 2.5a to by tiskárna žrala z hlavy okolo 600w. Inkoustová bude typický žrát 30 až 60.
Nic víc k tomu vědět nepotřebuješ. Pokud se chceš dovzdelat podívej se na pivo zákon nebo nějaké pokusy třeba na yt.
1 mm2 je hodně optimistický. I staré ještě poctivé socialistické šňůry tohoto typu měly 0,75 mm2. Dneska to je, no koukám na tiskárnu 0.5 a kdo ví, jestli se nedělaji ještě tenčí. Ale to vůbec nevadí, na ten proud to bohatě stačí.
Z hľadiska globálneho aspektu by ti použitie inteligentnej kabeláže mohlo triviálne korešpondovať.
ještě se zeptám, jak může nabíječka se vstupnim proudem 0,45A nabízet při výstupu až 2,1A?
A je na vstupu stejné napětí jako na výstupu? Asi ne, že?
Nabíječka se vstupním proudem 0,45A by mohla při výstupním napětí 5V klidně dávat třeba i 15A. To všechno budete brát ve fyzice v osmé třídě.
jo tak. to víš, moc informací.
reálně mi je 29 , ale jsou důchodci co umíraj s tim, že nepoznaj svoje děti. myslim, že jsem na tom dobře.
Pridam sa k debate, ked tu niekto spominal quick charge . . .
Aky je rozdiel ak mi da nabijacka 5V 2A, alebo 9V 1,1A (nemam tu teraz tu nabijacku, ale ked som to pocital pre napatie a prud pre 5V, 9V a 12V tak vykonovo to sedelo plus minus nejake drobne) . . . vykonovo to vyjde na stejno, ale pri vyssom napati sa nabije skorej . . . preco ?
Nevím o jaké nabíječce mluvíš ty, ale tato má výkon hezky odstupňovaný směrem nahoru
xiaomi-gan-charge-type-c-65w-sitova-nabijecka.html
Vyssi napeti ale nizsi proud = mensi vliv odporu vedeni - kabelu, nizsi ztraty na nem.
Hlavně konektorem teče menší proud, tak to fyzicky dají kontakty a nepřehřívá se tak díky přechodovým odporům na kontaktech.
Konečne by sa mali uvedomiť a začať tento princíp zaviesť do praxe v elektroinštalácii u rozvodov novo vyrábaných, sériových osobných vozidiel, na napätie 48V.
Osobne sa pamätám na nešťastné prechody z dynama (iskrivého, ale manuálne štelovateľného reglerdu) na alternátory vybavené na altíkoch 13.9V regulátormi napätia pri uzákonenom svietení tlmenými /obrysovými/ počas celého dňa na škodovečkách, vybavené cca 35-40Ah/12V kyslými, Pb baterkami, ktoré pri častých štartoch z ulice do ulice, nestíhali dobiť baterky, furt boli baterky podbíjané, až nešťastníkom skapali.
Pritom altíky spred 1990 roka, sú stavené spolu s dióidovým mostíkom na 50A a viac, lenže regulátor nestíhal, cpal do baterky na svorkách max. 12.6V pri spustených spotrebičoch vo vozidle.
Jedinou záchranou existovalo do série na kábel regulátora nacpať výkonnostnú diódu (od 3A po 10A) v priepustnom stave, aby sa ošálil nabíjací prúd, čiže altík tlačil vo finále do baterky aspoň 14.4V merané na svorkách pri plnom zaťažení spotrebičov.
Kto si nebodaj do parabol nacpal tuzexové, americké, kapitalistické, západné, buržoázne relly H4 o výkone 100/130W, či diaľkové vlákna až do 170W, si blahom svietil až za roh, ako dnes s ledkami, vlákna vtedajších halogéniek žhavili jasom do 3000K aj pri voľnobehu, baterka neskapíňala, lampáše pri osvite nežlkli ako za dušičiek, ako so sviečkami v parabolách.