Jak fungují nabíječky, či adaptéry s "až" maximálním množstvím odběru?

Nepleteš si náhodou volty a ampéry? Řekl bych, že ano.

Tím kabelem poteče takový proud, jaký si vezme zařízení k němu zapojené. Těch 2,5A je povolené maximum z hlediska oteplení, klidně tam může téct i víc, ale bude to víc hřát, nebo hodně hřát nebo se to přepálí.

no a já se ptám, jelikož o tom nic nevim, jak ten spotřebič sdělí síti, že potřebuje ke svému fungování 2,5A.
asi přes nějakou naprogramovanou součástku.. která "dovolí" přijmout určité množství proudu a pak vlastně zpětně vydá povel, že už "má obsazeno" , že odebírá dostatečně množství, aby nebylo vydáváno víc?

Nijak. Prostě si je vezme. Zahradní hadice taky neříká vodárně, kolik vody jí proteče.

nijak, prostě si vezme co potřebuje, pokud je to moc, vyhodí jističe (proto tam jsou)

Bereš to moc vědecky, neřídí to žádná součástka, stačí Ohmův zákon. Nebo jak píše Kurt s tou zahradní hadicí. Když si uděláš prodlužovák z kusu kabelu a koncovek, taky tam žádnou řídící naprogramovanou součástku nepotřebuješ.

rozumim a teda jak ten spotřebič "si řekne", kolik potřebuje , když ho zapnu?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Příkon

a teda jak ten spotřebič "si řekne", kolik potřebuje

On si o nic neříká, prostě zásuvku hned znásilní.

Spotřebič nežádá, spotřebič prostě bere.
Jsi dost ovlivněn současnou elektronikou, kdy je všechno digitální a navzájem spolu komunikuje. Ale spousta věcí funguje i bez této komunikace a nadimenzování těchto věcí, jako jsou dostatečně "silné" přívodní šňůry dělají lidé, kteří to umí spočítat.

WTF? Pleteš si napätie s prúdom. A to až 2,5A funguje tak že je to max. prúd ktorý bezpečne prenesie vodič daného prierezu toho konkrétneho kábla. U iného kábla s iným prierezom vodiča to môže byť pochopitelne iný max prúd. Blbý kábel samozrejme nič netestuje a nezisťuje, kludne cez neho môžeš ťahať aj 25A ale v takom prípade sa ti asi roztaví.

pro proudy nad 1A uz musi byt nejaky komunikacni protokol, kterym se domluvi na vetsim odberu, jinak brouk nabijecky vic nepusti.
kdyz ta zatez(mobil) takovy protokol nepodporuje, dostane jen 1A.
u spravnych zarizeni se tak da domluvit dokonce vyssi vystupni napeti, ktere by ostatni kramy znicilo.

google: usb quickcharge, atp.

Opravdu si myslíš, že ten kabel z dotazu používá nějaký komunikační protokol?

i tento kabel ma protokol on/off, ale neni to ten spravny https://cs.wikipedia.org/wiki/Quick_Charge

z estetickych duvodu na alzu neklikam a neresim, co tam nebozaci kupuji.

tazatel tusim v dotazu resil "az 2.5" jemu neznamych jednotek. a u tech 2.5A uz nestaci usb dvoulinka.

brum brum - choď sa hrať na medveďa do lesa. Vôbec nechápeš princíp Quickcharge. Zariadenie si povie, potrebujem 5V a tak si ho ZOBERIE - kábel s tým nemá nič spoločné - jednoducho tých 5V dodá. Pokiaľ ide o prúd, ak znesie väčšiu prúdovú záťaž, tak prenesie. Pokiaľ nie - zväčší sa vnútorný odpor (vodič sa začne zahrievať) a zariadenie už vie, že daný kábel mu toľko nedá a preto upraví požiadavku na dodávku.
Ale kábel NIČ NEOZNAMUJE - buď na to má, alebo nie (a vzniká odpor) a zariadenie to vyhodnotí. A nabíjačka (aj u Quickcharge) len dodá to, čo požaduje zariadenie (ak to podporuje a má na to, aby toľko dodalo).
Ak si kúpiš aj do obyčajného mobili nabíjací kábel, ktorý je tenučký ako povrázok - tak buď mobil bude žiadať 1A a "povrázok" zhorí", alebo sa mobil bude musieť uspokojiť so 100mA (a "povrázok" nezhorí, ale nabíjanie bude miesto 1 hodin aj 10 hodín.)

no já jsem hlavně naletěl na ten dotaz: "Jak fungují nabíječky, či adaptéry s "až" maximálním množstvím odběru", i s následným stupňováním jednotek odběru, což byla kdysi představa povolení výstupního proudu u usb1.1

dnes 1A dostaneš z každé nabíječky a nestaráš se o nic. ale když chceš dostat víc, musíš si kliknout na ten wiki odkaz, respektive mít kompatibilní krám.

jenže tazatel síce píše o nabíječkách a adaptérech, stupňuje to stupňováním jednotek, ale podle odkazu od prasečího prodejce (kterého já okázale ignoruju, že nečtu ani text odkazu) tím myslí napájecí šňůru - s úzkými kolíky, proto omezená hodnota primárního proudu.
nevím kdo všechno je tady debil, ale tazatel si začal.

V tom kabelu jsou jen dva dráty snad o průměru 1mm.
Může bez problémů protékat až 2.5a to by tiskárna žrala z hlavy okolo 600w. Inkoustová bude typický žrát 30 až 60.

Nic víc k tomu vědět nepotřebuješ. Pokud se chceš dovzdelat podívej se na pivo zákon nebo nějaké pokusy třeba na yt.

1 mm2 je hodně optimistický. I staré ještě poctivé socialistické šňůry tohoto typu měly 0,75 mm2. Dneska to je, no koukám na tiskárnu 0.5 a kdo ví, jestli se nedělaji ještě tenčí. Ale to vůbec nevadí, na ten proud to bohatě stačí.

Z hľadiska globálneho aspektu by ti použitie inteligentnej kabeláže mohlo triviálne korešpondovať.

ještě se zeptám, jak může nabíječka se vstupnim proudem 0,45A nabízet při výstupu až 2,1A?

A je na vstupu stejné napětí jako na výstupu? Asi ne, že?

Nabíječka se vstupním proudem 0,45A by mohla při výstupním napětí 5V klidně dávat třeba i 15A. To všechno budete brát ve fyzice v osmé třídě.

jo tak. to víš, moc informací.
reálně mi je 29 , ale jsou důchodci co umíraj s tim, že nepoznaj svoje děti. myslim, že jsem na tom dobře.

Pridam sa k debate, ked tu niekto spominal quick charge . . .
Aky je rozdiel ak mi da nabijacka 5V 2A, alebo 9V 1,1A (nemam tu teraz tu nabijacku, ale ked som to pocital pre napatie a prud pre 5V, 9V a 12V tak vykonovo to sedelo plus minus nejake drobne) . . . vykonovo to vyjde na stejno, ale pri vyssom napati sa nabije skorej . . . preco ?

Nevím o jaké nabíječce mluvíš ty, ale tato má výkon hezky odstupňovaný směrem nahoru
xiaomi-gan-charge-type-c-65w-sitova-nabijecka.html

Vyssi napeti ale nizsi proud = mensi vliv odporu vedeni - kabelu, nizsi ztraty na nem.

Hlavně konektorem teče menší proud, tak to fyzicky dají kontakty a nepřehřívá se tak díky přechodovým odporům na kontaktech.

Konečne by sa mali uvedomiť a začať tento princíp zaviesť do praxe v elektroinštalácii u rozvodov novo vyrábaných, sériových osobných vozidiel, na napätie 48V.

Osobne sa pamätám na nešťastné prechody z dynama (iskrivého, ale manuálne štelovateľného reglerdu) na alternátory vybavené na altíkoch 13.9V regulátormi napätia pri uzákonenom svietení tlmenými /obrysovými/ počas celého dňa na škodovečkách, vybavené cca 35-40Ah/12V kyslými, Pb baterkami, ktoré pri častých štartoch z ulice do ulice, nestíhali dobiť baterky, furt boli baterky podbíjané, až nešťastníkom skapali.

Pritom altíky spred 1990 roka, sú stavené spolu s dióidovým mostíkom na 50A a viac, lenže regulátor nestíhal, cpal do baterky na svorkách max. 12.6V pri spustených spotrebičoch vo vozidle.

Jedinou záchranou existovalo do série na kábel regulátora nacpať výkonnostnú diódu (od 3A po 10A) v priepustnom stave, aby sa ošálil nabíjací prúd, čiže altík tlačil vo finále do baterky aspoň 14.4V merané na svorkách pri plnom zaťažení spotrebičov.

Kto si nebodaj do parabol nacpal tuzexové, americké, kapitalistické, západné, buržoázne relly H4 o výkone 100/130W, či diaľkové vlákna až do 170W, si blahom svietil až za roh, ako dnes s ledkami, vlákna vtedajších halogéniek žhavili jasom do 3000K aj pri voľnobehu, baterka neskapíňala, lampáše pri osvite nežlkli ako za dušičiek, ako so sviečkami v parabolách.