Pocity člověka, který se snaží odnaučit kouřit.
Jaké jsou pocity? Má někdo osobní zkušenost?
Já jsem býval dřív zarytý nekuřák. Asi před 2 roky jsem na oslavě koupil a se svojí přítelkyní vykouřil velký doutník. Každý jsme se motali, jako kdybychom měli dost popito.
Já jsem to bral jako hec a neměl jsem potřebu pokračovat. Přítelkyně od té doby kupuje doutníčky a hulí. Občas si dám teď taky. Na rozdíl od ní ale málo a nemám problém mít třeba 2 měsíce pauzu. Někdy si na to vzpomenu, ale nemám fyzickou potřebu. Spíš jako kdyby to byl zvyk, jako kdyby to bylo v hlavě.
Jaké máte zkušenosti vy?
Když ti to chutná... Hulím už skoro třicet let (a neproplachuju hubu) to nejsilnější, co je na trhu (ideálně řecké čvaňháky). HW má jít do domu smrti zhuntované![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
.
To mě zajímá!
Už nemusí. Zdroj vyshnul před cca půlrokem (kámoš, který mi je posílal, se raději vrátil domů, teď se tam dříve levné cigára vyvažují drahými kovy). Jmenovalo se to tuším "argha", mělo to sílu tisíců škorpionů![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
. Už ani "francouzáky" nelze normálně koupit. Chjo...
gitanesy nikde nemaju? BTW. mna by z nich asi vystrelo :)
nemaj. dobrý byly ještě Galouises Caporal... rovněž černý tabák