Moc se omlouvám za OT, ale mám už knížky, které mě baví přečtené snad stokrát a tak přemýšlím, co číst dál. Nemáte někdo nějakou radu? Čtu styl Robina Cooka, Remaque, Noah Gordon
pokud se to až moc nehodí a někomu vadí, tak to klidně smažte, ale napadlo mě, že tady někdo bude něco dobrého vědět
Ale myslím že toto téma nikomu vadit nebude.. řeší se tu spousta věcí absolutně mimo PC.. od toho tu kategorie pokec je
Zrzavý Orm Frans Gunnar Bengtsson
Historickým románem Zrzavý Orm proslul Frans Gunnar Bengtsson (1894 – 1954), švédský spisovatel a esejista. Román zachycuje Dánsko v období kolem roku 1000, dobu, kdy vyjížděly vikingské drakkary plenit anglické, irské, normandské a hispánské břehy a zároveň dobu pronikání křesťanství do severských zemí. Bengtsson dokázal zachytit bájné vikingské bojovníky ve světle humoru a komiky, popisoval své předky s nadsázkou a příběhy ve své podstatě kruté vylíčil tak roztomile, že si každý čtenář musí ty špinavé a páchnoucí barbary zamilovat během prvních pár stránek.
Cronin: Hrad mistra kloboučníka. Pokud se do toho pustíš, silně nedoporučuji číst dopředu nějaké výtahy z čtenářských deníků, vyzrazující celý děj. Mělo by stačit toto:
Děj knihy je položen do starobylého skotského městečka na konci devatenáctého století. Autor líčí vzestup a pád rodiny obchodníka s klobouky, kterého vykreslil jako svérázného a samolibého sobce, zacházejícího krutě a bezcitně se svou rodinou i s lidmi stojícími společensky níže než on sám.
Hypnotizér a teď dočítám ságu Písně ohně a ledu, taky super.
moc všem díky za rady a klidně raďte dál - čtu velmi rychle, tak ať aspoň vím, na co se těšit. odpoledne vyrážím do knihkupectví
Momentálně louskám Mlhy Ölandu - dost dobré. Asi by se ti líbil i Hypnotizér a Zimní oběť. Taky doporučím klasiku Jaroslava Havlíčka (Petrolejové lampy, Neviditelný). Máš docela specifický záběr (Cook, Remarque), bereme-li to v intencích lékařsko-vědecké literatury . Já spíš tíhnu k psychologii.
Hypnotizéra už čtu - je to fakt dobré!!!
Jen si zvyknout na ta jména, což?
jména jsou opravdu dost nezvyklá, ale dá se to
Též jsem to začal číst, když to tu všichni tak chválíte. Docela dobrý, ale přesně - až na ty jména a místní názvy. Jeden si připadne jak na návštěvě v Ikei
Dobré psycho je Woody Allen povídka "Metterlingovy seznamy". Když jsem ji četl poprvé v roce asi 1986, tak jsem si myslel, že to napsal někdo v blázinci. Začátek (to si neodpustím)
Nakladatelství Hamoun a synové vydalo konečně dlouho očekávaný první díl Metterlingových seznamů prádla (Sebrané seznamy prádla Hanse Metterlinga, díl první, 437 s. plus XXXII stránek předmluvy, rejstřík, 18 dolarů 75 centů), se zasvěceným komentářem známého metterlingovského badatele Gunthera Eisenbuda. Rozhodnutí publikovat toto dílo samostatně, před dokončením vydavatelských prací na celém obrovitém čtyřdílném opusu, je vítané i moudré, neboť tato závažná a jiskrná kniha učiní okamžitě přítrž nepěkným pověstem, že Hamoun a synové, sklidivše bohatou žeň z Metterlingových románů, hry, zápisků, deníků a korespondence, hledali pouze další zisky ze stejného pramene. Jak hrozně se našeptavači zmýlili! Vskutku, hned první Metterlingův seznam prádla
Seznam č. 1 6 párů spodků 4 nátělníky 6 párů modrých ponožek 4 modré košile 2 bílé košile 6 kapesníků Neškrobit!
poslouží jako dokonalý, téměř vyčerpávající úvod k dílu tohoto rozervaného génia, známého mezí současníky jako "Pražský pošuk". Tento seznam vznikl, když Metterling psal Přiznání monstrózního sýra, práci ohromného filozofického významu, v níž nejen dokázal, že Kant se mýlil, pokud jde o vesmír, ale že také nikdy neplatil účty.
Kráťo, od W. Allena jsou snad všechny povídky psycho . V dobrém slova smyslu, pochopitelně.
Ono je těžké přesvědčit někoho, kdo nemusí Allenův humor ve filmech přesvědčit, aby si je přečetl. To se nedá nafilmovat, musí se to číst, je to úplně jiný humor. Ten filmový mu nesahá ani po kolena.
Ještě zkus Waltariho (historické romány). Není to pro každého, ale zaručuju královské počteníčko s jemným humorem a historickými fakty. Docela bych doporučil Jobánka, ale to asi neseženeš (sám jsem to "kolektivizoval" deset let) - ve vaší knihovně by to možná být mohlo (Trilogie "Tvář bohyně Tanit"). To je absolutní extáze. Vyhni se Irvingovi - popisnost nad popisnost. Mrkni na Kinga (hlavně monumentální Nespavost), atakuj Eca (nejvíc se mi líbilo Foucaultovo kyvadlo). Richard Dubel - Ďáblova bible (a pokračování). Z těch dobrodružných ještě výborná trilogie Katova dcera (Oliver Potzsch). To jen na okraj, co si myslím, že by tě mohlo bavit. Možná ještě Coelho, ale to už je moc velká filosofie (nebavilo by tě to). A tak můžeme pokračovat do rána ...
Irving je náhodou dobrej, třeba Svět podle Garpa mě bavil:) A Pravidla moštárny jsou podle mě kult.
Co člověk, to názor, já ho naopak doporučuji
Mám rád třeba i Kulhánka:) Cesta krve je super.)
Moštárna je super. To jsem sežral dvakrát (a ani film není od blba). Garpa si moc nepamatuju, mám to na nedostupném místě (ve sklepě ), totéž Meanyho. Já mám Irvinga rád, jen jej nedoporučuju. Klikatou řeku jsem poskytnul kámošovi a čte to ještě furt (půl roku ). Není to čtení na dobrou noc...
Kulhánka moc nemusím, mnoho politiky a ekologie.
Svět podle Garpa jsem taky četla, opravdu dobrá knížka na ty Pravidla moštárny kouknu - znám jen podle názvu
áá, Coelho je super, pod to se podepíšu! Sice filozofické věci, ale příjemně podané, nevím jak jinak to vyjádřit, než že ty příběhy mají zvláštní patinu a barvitost. Přečti a třeba pochopíš:)
Přečti a třeba pochopíš
Četl jsem všecko co u nás vyšlo, sokolíku. S pochopením Coelha nemám problém (i když Alef jsem musel dvakrát po sobě), jen chci říct, že by to tazatele(telku) nemuselo bavit. Není-li člověk duchovně založen (tím nemyslím pánbíčkářství), nemá z Paola ten správný pocit. Bez uzardění bych doporučil snad jen Alchymistu, který se dá číst i malým dětem (bez urážky Coelha, dětí a tazatele).
Já sice reagoval na Danevu, ale připíchl jsem to k Tvému příspěvku. A to o tom pochopení jsem myslel spíš na svůj popis jeho díla, který se nedá moc vyjádřit, nebo já to aspoň neumím:)
Není to takové to "pochopení" ve smyslu "hlupáku, prozři":)
Vždyť dobře . Psal jsem o pocitu. Rozumím ti.
A co Arthur Hailey? Jinak ted posloucham jako audio knihu Frederick Forsyth - Ikona a dalsi od nej asi budu cist jako knihy, s moji rychlosti cteni mam do konce zivota vystarano.
Jo, Forsyth je dobrej.
Robert Merle - Malevil (delší, ale čtivé, tak trochu sci-fi), Muži pod ochranou (taky trošičku sci-fi), Smrt je mým řemeslem (drsnější, ale výborná věc..) Podotýkám, že ač se ty knížky tváří jako sci-fi, jsou o vztazích, o lidech...
Lutz John - série Frank Quinn, aktuálně jsem četl Temnější než noc a je to dobrá detektivní četba... četl jsem i Mistr X a taky dobrý... Lutz John - Noční série, Noční host mi připravil pár bezesných nocí a Noční pavouk taky... Starling Boris - Mesiáš, výborná detektivka, další věci autora nic moc... Kepler Lars - i Paganiniho smlouva je čtivá Zusak Markus - Zlodějka knih, Posel... první je z 2. světové, druhá ze současnosti, obě super Poznanski Ursula - EREBOS – Hra, která zabíjí!, kniha z počítačového resp. herního prostředí... Simmel Johannes Mario - Nemusí být vždycky kaviár... z 2. světové, ale humor Newman Ruth - Parazit, podobné Mesiášovi (aspoň zatím), ale z Cambridge King Stephen - To, Svědectví, Pod kupolí, Carrie, Cujo, Dlouhý pochod, Dolores Clairbornová, Geraldova hra, Mlha, Ostrov Duma Key, Osvícení, Prokletí Salemu, Rose Madder, Temná věž, Talisman, Zelená míle... tady asi záleží co rád čteš, ale u SK si najdeš různé... akorát to bude spíš na knihovnu, než na knihkupectví... Hill Joe - Černá krabice, Rohy... obojí skvěle čtivé, však se potatil po SK... Stockett Kathryn - Černobílý svět, o životě černošského obyvatelstva v USA v 50. a 60. letech Larsson Stieg - trilogie Milénium Simmons Dan - Terror, Flashback, Joe Kurtz 1-3, Drood... totéž co SK Preston Douglas, Child Lincoln - série Pendergast Rollins James - Sigma Force 1-6 + další knihy...
Tak hlasim, ze mam Hypnotizera precteneho - fakt dost dobra knizka!
Tak to je fofr. Já su tak ve čtvrtině.
jak mě něco chytně, tak se neumím odtrhnout - většinou je to na úkor spánku ale přiznám se, že Mercedes Thompson od Patricie Briggs jsem vzdala po prvních 18stranách, kdy jsem se dozvěděla, že se jedná o vlkodlaky a podobnou "verbež" To mě fakt nebere, ale dcera z toho má radost, protože ta nečte nic jiného
Edit: ted se asi podívám po Zrzavý Orm - Frans Gunnar Bengtsson
Edit: ted se asi podívám po Zrzavý Orm - Frans Gunnar Bengtsson
Ano ano, na Feynmana jsem zapomněl. Fantastická záležitost. Ve Feynmanovi je všechno.
Potvrzuju. Feynman nemá chybu.
Priznam se, ze politika me zrovna nebere, tak nevim, jestli by to pro me byla vhodna volba...
Feynman nie je o politike, ale o zivote :)
edit: ked sa ti pacil Forest Gump, tak sa ti bude pacit aj Feynman, ten clovek bol jeho skutocna predloha:)
Jestli máte na mysli tu knihu "Jistě, pane ministře", tak spíš než o politice je to suchý anglický (a podle mne dobrý) humor
Možná ještě zkus Raymonda Khouryho a Dana Browna. To je takové tajemně-dobrodružné čtení, mohlo by se líbit.
Dan Brown je taky na čtení jedním dechem. Filmový zpracování je slabej odvar.
Jasnačka.
a co konkrétně od Dana Browna??
Záleží na tom, jestli jsi viděla i filmy od něj. Pokud ne, bude to lepší, já právě napřed četl knížky a až poté jsem si pustil film. Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni - oboje zfilmováno. Pavučina lží a Digitální pevnost - na to se taky už dlouho chystám.
tak to jsem viděla jen Šifru mistra Leonarda, takže po Andělé a démoni se mrknu
V tom případě si film raději nepouštěj, je dost odrbanej a zvláště českej dabing je hnusnej. Tom Hanks tam má hlas, jako když se otevře hrobka.
Boha, nečuč na Brownoviny, je-li ti vlastní fantazie (já tomu říkám "osobní screen" ) drahá! Pěkně se začti. Nebudeš litovat.
Cokoliv. Začni Anděly s démonama, pokračuj Da Vinciho kódem a Ztraceným symbolem (to se mi líbilo nejvíc). Takhle by to mělo být chronologicky správně.
ok takže začnu s Andělé a démoni díky za radu
Snad i kecám (u nás vyšla šifra před démony), ale v šifře se odkazuje na pátrání ve vatikánském archívu, což se děje v démonech. Proto to řadím tak, jak si myslím, že by to mělo být (mifova chronologie ).
edit: Neodpustím si malý sociologický průzkum - kolik toho (knížek) ročně "dáš"?
edit: Neodpustím si malý sociologický průzkum - kolik toho (knížek) ročně "dáš"?
Jsi mi tím připomněl, jak jednou prohlásil kámoš, co vyrábí dýmky: "Jsou čtenáři novin a čtenáři knížek. Čtenář knih dokáže přečíst noviny, ale čtenář novin, i když jich denně přečte štos, většinou nedokáže přečíst knihu. A zrovna tak je to s kouřením. Kuřák dýmky dokáže kouřit cigarety, když chce, ale kuřák cigaret málokdy dokáže kouřit dýmku."
Velmi hezky řečeno. Kámoš není žádná trubka. Jak víš, že hulím holmesovku ?
Je to šikula, spolužák, dělá krásné fajfky a vyváží je i do Anglie. Přitom začal doma v paneláku v kumbále u malého svěráčku s lupínkovou pilkou. index.html
Paráda! Já mám něco podobného, jak je na obr. 3 (akorát šarlokovatější - víc prohnutou a s větší hlavičkou). Stránku si ukládám.
Ha! Ztracený symbol jsem nečetl. V andělech se mi líbily ty ambigramy.
Jj. Pěkné, ale ten finální (gůglit to nebudu, ani z knížky skenovat) byl opravdu geniální.
Máš ráda i sci-fi, nebo fantasy? Ze sci-fi můžeš zkusit Harry Harrison - Planeta smrti. Na vojně jsem to půjčil jednomu borcovi, kterej nikdy nečetl knížky, aby se nenudil na stráži - žebral, abych mu půjčil další díly
upřímně sci-fi ani fantasy mě moc nebere mám ráda reálné věci, ideálně pokud možno podle skutečnosti či psychologické
Škoda, já jsem právě na fantasy, tam bych ti doporučil hodně, ze sci-fi jen trochu. Když si tak uvědomím, kolik jsem toho nečetl a chystám se na to a jak mám málo času. Buď po večerech před spaním, nebo pak o volnu v křesle a to kolem běhá synek a manželka nadává, že ji vůbec neposlouchám...
jojo, času na čtení je málo. U mně je to většinou na úkor spánku - ale když je dobrá knížka, tak to stojí za to
Ono to vypadá srandovně. Ale je pěkná pakárna, když si člověk čte a neslyší, právě kvůli těm potomkům/manželkám/etc. Když se čte prima kniha, je čtenář "s nimi v té knize" a když slyší, tak slyší třeba manželku: "Pojď na večeři," "vystoupí z knihy", založí si kde čte... Ale když neslyší, přijde manželka k němu (neví o tom), zatřese jím, čtenář se lekne, je v šoku, jak je najednou v realitě, ztratí kde četl... Vyzkoušet lze čtením se sluchátky-hluchátky. Se sluchátky s hudbou ne. To se nedá soustředit na hudbu, ani na čtení. Pouze na jedno a druhé je jen kulisa. Záleží, co je lepší. Jestli to čtení, nebo hudba.
To je zajímavý filosofický problém :
je v šoku, jak je najednou v realitě
Definuj realitu. Možná je třesoucí manželka tou "temnou hmotou", která bortí hráze toho pravého subjektivního reálna (neb objektivní realita neexistuje), v němž se realita pojí s fantazií. Takhle fungují i sny v REM fázi (a následné /při probouzení/ lucidní zážitky) - určitě jsi to zažil.
Se sluchátky s hudbou ne.
Máš výhodu (sorry). Mě ruší i chčící soused (nadsed). Nechápu tvory, kteří dokážou zároveň poslouchat rádio, čučet do TV a číst knížku. Nadčlověk s multitaskingem, nebo pablb, který nemá nic ani z jednoho příkladu?
Definuj realitu
Jsi v Nautilu kapitána Nema se najednou se ocitneš v obýváku.
Nechápu tvory, kteří dokážou zároveň poslouchat rádio, čučet do TV a číst knížku.
Třeba u mě funguje perfektně kombinace hudba + učení nebo hudba + programování/návrh DPS. Bez hudby se nic nenaučím, asi mám nějak divně propojenej mozek. Pochopitelně žádný duc duc, ale třeba Beethovena, některý soundtracky Hanse Zimmera, Pink Floydy a podobný věci. Asi si dělám v hlavě nějaký spojení mezi určitými částmi hudby a tím, co se mám učit. Posiluje to u mě taky kreativitu, bez PF nevymyslím nic . A řekl bych, že z obojího mám něco. Víc se asi koncentruju na to učení nebo práci na PC, ale když si dám 15-30s pauzu (třeba na Gilmourova sóla ), tak zase na hudbu.
Ale jo, klasiku si při samostudiu dávám taky (povětšinou Bacha). Měl jsem na mysli informační balast a obludné songy z našich masmédií. Tohle umějí ženské - jejich mozky se dokážou tak jaksi "rozdělit", že zvládají víc věcí současně (a to je fakt, nevymyslel jsem si to). Holt, jsou z Marsu. Chlap to nedá.
Walter Tevis - Zpěv drozda. Je to sci-fi a není to sci-fi.
A pro příjemné mrazení v zádech: Ray Bradbury - Kaleidoskop
Oběma.
Zpěv drozda!!! Bomba bomb. Bradburyho povídky mi spíš (sorry) připadají srandovní, než mrazivé. Nevím, asi jsem už příliš otrlý...
Taky se omlouvám. Ne všecko je až tak srandovní. Tuto knihu (teda asi tu samou, ty povídky se tisknou v různých sbornících a reedicích furt dokola) vlastním, při ponurém osvětlení gotického sálu čtecí lampičkou i husí kůže vyskytne se. Zvláštní... Nejlépe si pamatuju /skoro/ romantickou povídku Smrt a dívka.
Harrisona teď louskám na čtečce, skvělý odpočinek Ocelová krysa a spol. Planety smrti jsou myslím tři. Mimochodem, není to tak dlouho, co zemřel.
no, musím se přiznat, že jsem dělala pořádek v knihovně a našla jsem tam knížky z období mé puberty - Mládí v hajzlu - a začetla jsem se do toho. Sice jsem už stará kráva (skoro 30let), ale ještě se u toho i zasměju tak se prosím nesmějte vy mě - je to asi návrat do mladých let
jsem už stará kráva (skoro 30let)
Domine deus omnipotens... Co mám říkat já? Zažil jsem sedmnáct transmigrací a tři kompletní evoluce. Ještě jako eféb jsem si hrál s živými trilobity. Cérko, zahoď knížky (nelehko se mi to říká) a hybaj na rande. Život máš před sebou!
no to rande bych doma asi s velkým ohlasem neobstála tvůj popis mě ale dobře pobavil
Chtěl jsem pobavit. Padala jsi do hlubiny sebetrýzně. Nebuď melancholická dareba - celý Vesmír ťa može akorát tak v řiť ukúsiť
Padala jsi do hlubiny sebetrýzně
to ani ne, ale mám obavu, že číst Mládí v hajzlu v mém věku je buď "ostuda" nebo senilita
ale neni, ja si ve svych petadvaceti taky klidne prectu knizky urcene pro generaci o 10 let mladsi.. nekdy klidne i o 20
pokud ma nekdo rad spionazni romany, doporucuju serii Cherub od Roberta Muchamore. Me to bavilo, posledni dily jsem cetla dokonce i v anglictine, protoze v cestine u nas jeste k dispozici nebyly/nejsou.
tak spionažní romány jsem ještě nikdy nečetla, podívám se na to akorát moje angličtina není tedy natolik dobrá, že bych si troufla na knížku v originále
tak vsak ony uz jsou skoro vsechny v cestine, krome te posledni :) a 11 knizek te urcite na chvili zabavi
Stopařův průvodce po Galaxii. Představa, že v slušné restauraci si přijde přisednout hovězí a způsobně nabídne své části těla ke konzumaci, je naprosto úžasná!
Průvodce je strašlivý . Víc jsem se chechtal jen u pana Kaplana (Leo Rosten).
Já u Tří mužů ve člunu a u Jak jsem vyhrál válku.
Jo tak když už jsme u toho, tak hodně pěkný je taky Deník pana Nuly od George Grossmitha.
Jj. Klapka je génius ("Kolem lodi plul pes. Byl nezvykle tichý" /či tak nějak/ ). Jsem asi divný, ale mně se Ryan zas až tak vtipný nezdál (i když knížka je určitě skvělá). Až na lstivé Afghánce...
Oukej, Johnnie. Hurá král George!
Kriket
Existují dva válečné filmy s knižní předlohou, které jsou podle mého mínění natočeny naprosto příšerně. Jak jsem vyhrál válku a Hlava XII. Ani jeden jsem nedokoukal pro naprostou nekoukatelnost. Knížka od Ryana je přitom docela hezké dílko, není to geniální, ale čte se to moc pěkně. Hlava XII je asi věc do filmové podoby nepřevoditelná,ta verze z roku 70 mě vyloženě zklamala. Knižní předloha je přitom geniální... Nevím, asi jsem ty knížky neměl číst dřív, než jsem viděl film, asi určitě...
Naproti tomu Hájili jsme hrad - kniha by William Eastlake (mimochodem také doporučuji, ale předpokládám, že jste to určitě všichni četli a obecně je to dost známá a čtená věc) je natočený více než slušně. Knížku jsem přitom také četl dřív, než jsem měl tu čest vidět film.
(Válečnou tematiku nijak zvlášť nevyhledávám.)
"Hájili jsme hrad" je perfektní. Knížka - film (je-li jaký) jsem neviděl. Z jiného soudku: jestli se ti líbí britský humor, doporučuju "Vlnu zločinnosti na zámku Blandings". Z toho jsem uchcával smíchy...
Určitě vyzkouším.
Neolituješ. Ještě mě napadlo (trošku jiný, ale stále britský humor) zkousnout "Hostující profesory" (Lodge).
Já se na ty filmy těšil a také jsem je ani nedokoukal. Nedokoukal jsem ani nějaké Tři muže ve člunu ze šedesátých let, co byli asi před rokem na ČT2. Avšak scénka, kterou natočil podle té knihy Brodský (mikrokomedie Obraz - 26681) je geniální.
Stopařův průvodce mě ovlivnil natolik, že si ve chvílích nechápavosti říkám: "žlutý,... žlutý..".
Já nedávno četl Rychlé šípy a Vinnetoua.
No a co? Já jsem před nedlouhou dobou četl Fiorellu od Vondrušky (to je pro děcka od desíti let) a líbilo se mi to fest. Su starý, hnusný, tlustý, smrdím, ale dušičku mám furt pubertální ...
Mimochodem, toho Vondrušku si louskni. Pan profesor sice nevládne zrovna platónským stylem, ale je to velmi čtivé. Mrkni na historické detektivky (Hříšní lidé království českého, Letopisy královské komory), dobrodružné (lupiči a co já vím co všecko ostatků) i dětské (Fiorella). Zaručuju úspěch. Ano, mif je magor (knižní mol - knihomol)...
toho Vondrušku si louskni.
Jakožto napodobitel příběhů soudce Ti docela ujde. Mám ho lousklýho celého s výjimkou Krve na lopuchu, neboť povídky nečtu. Ještě bych tu vzpomenul trilogii Královny nemají nohy(na další díly si nevzpomenu) od Neffa. Bylo to skvostně načteno panem Filipovským.
Stará kráva? Tak to ze mě by sis taky dobrej steak neudělala. Neblbni, do hrobu ještě daleko, ani prkna ještě hoblovat netřeba.
no, asi to bude krize středního věku při přechodu z dvacítky na třicítku
Střední věk čekám až o deset let později, neblbni. Ještě jsme mladí.
no tak snad jo - ale aby moje pubertální výjevy nebyly považována za senilní si vzpomínám, že tak před patnácti lety komu bylo 30let, tak už pro mě byl nad hrobem Zajímavé, jak se ten pohled časem mění
Pohled na cokoli je vždy relativní.
Je ti "cet". Co budeš říkat, až ti bude "sát"?
neděs mě!!!
Jirotka - Saturnin. I pro "příležitostné" čtení. Ve chvilce volna vytáhnout ze šuplete, bodnout do knížky nožem (jako se v některých domácnostech losuje v kuchařce, co se má vařit k obědu) a začít číst vylosovanou kapitolu.
Napadají mne detektivky Dicka Francise. Nebo třeba Den trifidů Teď jsem si vytáhnul z knihovny Nadaci Terry Pratchett Taky Milenci a vrazi, IMHO to nejlepší od Párala - ale těžko se to čte Nebo třeba Vdavky Nanynky Kulichovy - to by se snad dalo číst i při zánětu okostice. Ale zdědil jsem to po dědovi, nevím kdy to vyšlo naposled.
Milence a vrahy jsem četla - to máš pravdu, že se těžko čte, ale myslím, že za to opravdu stojí!
tak Mládí v hajzlu dočtené, jen mi chybí poslední 7.díl - ten musím dokoupit jestli mohu doporučit super knížku, tak je to Deník Anny Frankové - těžko říct, jestli je to realita či fikce, ale čte se jedním dechem (spát jsem šla ve 4ráno a pak vstávala v pět do práce, jen abych to dočetla)
dle mě to realita je, ale jsou tací, kteří o tom pochybují
přečti si úplně dole
Přečetl. A tak tedy zkus Fishla nebo Lustiga, ty snad nezpochybní, a teď mne napadá Ephraim Kishon, ten je skvělý. A jestli máš ráda kavárenské historky, tak teta Joleschová je kouzelná.
Jestli vam taky mohu poradit, tak jsem prave docetla dobrou knizku od Vrby - Utekl jsem z Osvetimi - desive, ale podle skutecnost a dost dobre
OT-Poraďte dobrou knížku
Knihu nepořádím vzhledem k tomu, že nečtu..
Ale myslím že toto téma nikomu vadit nebude.. řeší se tu spousta věcí absolutně mimo PC..
od toho tu kategorie pokec je
Zrzavý Orm
Frans Gunnar Bengtsson
http://www.knihi.cz/kniha.php?kniha_id=6851-zrzavy -orm
Cronin: Hrad mistra kloboučníka.
Pokud se do toho pustíš, silně nedoporučuji číst dopředu nějaké výtahy z čtenářských deníků, vyzrazující celý děj. Mělo by stačit toto:
Hypnotizér a teď dočítám ságu Písně ohně a ledu, taky super.
moc všem díky za rady a klidně raďte dál - čtu velmi rychle, tak ať aspoň vím, na co se těšit.
odpoledne vyrážím do knihkupectví
Serii o Mercedes Thompson od Patricie Briggs - jedna z mala serii, ktera me v poslednim desetileti zaujala. Bylo by dobry zacit prvnim dilem, pokud ho sezenes:
http://www.fantasyplanet.cz/clanek/mercedes-thomps on-mesicni-pisen-briggs-patrici
Momentálně louskám Mlhy Ölandu - dost dobré. Asi by se ti líbil i Hypnotizér a Zimní oběť. Taky doporučím klasiku Jaroslava Havlíčka (Petrolejové lampy, Neviditelný). Máš docela specifický záběr (Cook, Remarque), bereme-li to v intencích lékařsko-vědecké literatury
. Já spíš tíhnu k psychologii.
Hypnotizéra už čtu - je to fakt dobré!!!
Jen si zvyknout na ta jména, což?
jména jsou opravdu dost nezvyklá, ale dá se to
Též jsem to začal číst, když to tu všichni tak chválíte. Docela dobrý, ale přesně - až na ty jména a místní názvy. Jeden si připadne jak na návštěvě v Ikei
Dobré psycho je Woody Allen povídka "Metterlingovy seznamy". Když jsem ji četl poprvé v roce asi 1986, tak jsem si myslel, že to napsal někdo v blázinci.
Začátek (to si neodpustím)
Kráťo, od W. Allena jsou snad všechny povídky psycho
. V dobrém slova smyslu, pochopitelně.
Ono je těžké přesvědčit někoho, kdo nemusí Allenův humor ve filmech přesvědčit, aby si je přečetl. To se nedá nafilmovat, musí se to číst, je to úplně jiný humor. Ten filmový mu nesahá ani po kolena.
Ještě zkus Waltariho (historické romány). Není to pro každého, ale zaručuju královské počteníčko s jemným humorem a historickými fakty. Docela bych doporučil Jobánka, ale to asi neseženeš (sám jsem to "kolektivizoval" deset let) - ve vaší knihovně by to možná být mohlo (Trilogie "Tvář bohyně Tanit"). To je absolutní extáze. Vyhni se Irvingovi - popisnost nad popisnost. Mrkni na Kinga (hlavně monumentální Nespavost), atakuj Eca (nejvíc se mi líbilo Foucaultovo kyvadlo). Richard Dubel - Ďáblova bible (a pokračování). Z těch dobrodružných ještě výborná trilogie Katova dcera (Oliver Potzsch). To jen na okraj, co si myslím, že by tě mohlo bavit. Možná ještě Coelho, ale to už je moc velká filosofie (nebavilo by tě to). A tak můžeme pokračovat do rána
...
Irving je náhodou dobrej, třeba Svět podle Garpa mě bavil:)
A Pravidla moštárny jsou podle mě kult.
Co člověk, to názor, já ho naopak doporučuji
Mám rád třeba i Kulhánka:) Cesta krve je super.)
Moštárna je super. To jsem sežral dvakrát (a ani film není od blba). Garpa si moc nepamatuju, mám to na nedostupném místě (ve sklepě
), totéž Meanyho. Já mám Irvinga rád, jen jej nedoporučuju. Klikatou řeku jsem poskytnul kámošovi a čte to ještě furt (půl roku ![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
). Není to čtení na dobrou noc...
Kulhánka moc nemusím, mnoho politiky a ekologie.
Svět podle Garpa jsem taky četla, opravdu dobrá knížka
na ty Pravidla moštárny kouknu - znám jen podle názvu
áá, Coelho je super, pod to se podepíšu! Sice filozofické věci, ale příjemně podané, nevím jak jinak to vyjádřit, než že ty příběhy mají zvláštní patinu a barvitost. Přečti a třeba pochopíš:)
Četl jsem všecko co u nás vyšlo, sokolíku. S pochopením Coelha nemám problém (i když Alef jsem musel dvakrát po sobě), jen chci říct, že by to tazatele(telku) nemuselo bavit. Není-li člověk duchovně založen (tím nemyslím pánbíčkářství), nemá z Paola ten správný pocit. Bez uzardění bych doporučil snad jen Alchymistu, který se dá číst i malým dětem (bez urážky Coelha, dětí a tazatele).
Já sice reagoval na Danevu, ale připíchl jsem to k Tvému příspěvku. A to o tom pochopení jsem myslel spíš na svůj popis jeho díla, který se nedá moc vyjádřit, nebo já to aspoň neumím:)
Není to takové to "pochopení" ve smyslu "hlupáku, prozři":)
Vždyť dobře
. Psal jsem o pocitu. Rozumím ti.
A co Arthur Hailey? Jinak ted posloucham jako audio knihu Frederick Forsyth - Ikona a dalsi od nej asi budu cist jako knihy, s moji rychlosti cteni mam do konce zivota vystarano.
Jo, Forsyth je dobrej.
Robert Merle - Malevil (delší, ale čtivé, tak trochu sci-fi), Muži pod ochranou (taky trošičku sci-fi), Smrt je mým řemeslem (drsnější, ale výborná věc..)
Podotýkám, že ač se ty knížky tváří jako sci-fi, jsou o vztazích, o lidech...
Lutz John - série Frank Quinn, aktuálně jsem četl Temnější než noc a je to dobrá detektivní četba... četl jsem i Mistr X a taky dobrý...
a Noční pavouk taky... 
Lutz John - Noční série, Noční host mi připravil pár bezesných nocí
Starling Boris - Mesiáš, výborná detektivka, další věci autora nic moc...
Kepler Lars - i Paganiniho smlouva je čtivá
Zusak Markus - Zlodějka knih, Posel... první je z 2. světové, druhá ze současnosti, obě super
Poznanski Ursula - EREBOS – Hra, která zabíjí!, kniha z počítačového resp. herního prostředí...
Simmel Johannes Mario - Nemusí být vždycky kaviár... z 2. světové, ale humor
Newman Ruth - Parazit, podobné Mesiášovi (aspoň zatím), ale z Cambridge
King Stephen - To, Svědectví, Pod kupolí, Carrie, Cujo, Dlouhý pochod, Dolores Clairbornová, Geraldova hra, Mlha, Ostrov Duma Key, Osvícení, Prokletí Salemu, Rose Madder, Temná věž, Talisman, Zelená míle... tady asi záleží co rád čteš, ale u SK si najdeš různé... akorát to bude spíš na knihovnu, než na knihkupectví...
Hill Joe - Černá krabice, Rohy... obojí skvěle čtivé, však se potatil po SK...
Stockett Kathryn - Černobílý svět, o životě černošského obyvatelstva v USA v 50. a 60. letech
Larsson Stieg - trilogie Milénium
Simmons Dan - Terror, Flashback, Joe Kurtz 1-3, Drood... totéž co SK
Preston Douglas, Child Lincoln - série Pendergast
Rollins James - Sigma Force 1-6 + další knihy...
Tak hlasim, ze mam Hypnotizera precteneho - fakt dost dobra knizka!
Tak to je fofr. Já su tak ve čtvrtině.
jak mě něco chytně, tak se neumím odtrhnout - většinou je to na úkor spánku
To mě fakt nebere, ale dcera z toho má radost, protože ta nečte nic jiného
ale přiznám se, že Mercedes Thompson od Patricie Briggs jsem vzdala po prvních 18stranách, kdy jsem se dozvěděla, že se jedná o vlkodlaky a podobnou "verbež"
Edit: ted se asi podívám po Zrzavý Orm - Frans Gunnar Bengtsson
Zopakuj si dětství a začni Vikingem Vikem. Pak si dej Orma.
Tak třeba tohle (učebnice pro začínající politiky
http://www.kosmas.cz/knihy/161603/jiste-pane-minis tre-1/
nebo tohle (a jiné od toho pána)
http://www.kosmas.cz/knihy/101444/to-nemyslite-vaz ne-pane-feynmane/
Ano ano, na Feynmana jsem zapomněl. Fantastická záležitost. Ve Feynmanovi je všechno.
Potvrzuju. Feynman nemá chybu.
Priznam se, ze politika me zrovna nebere, tak nevim, jestli by to pro me byla vhodna volba...
Feynman nie je o politike, ale o zivote :)
edit: ked sa ti pacil Forest Gump, tak sa ti bude pacit aj Feynman, ten clovek bol jeho skutocna predloha:)
Jestli máte na mysli tu knihu "Jistě, pane ministře", tak spíš než o politice je to suchý anglický (a podle mne dobrý) humor
Možná ještě zkus Raymonda Khouryho a Dana Browna. To je takové tajemně-dobrodružné čtení, mohlo by se líbit.
Dan Brown je taky na čtení jedním dechem. Filmový zpracování je slabej odvar.
Jasnačka.
a co konkrétně od Dana Browna??
Záleží na tom, jestli jsi viděla i filmy od něj. Pokud ne, bude to lepší, já právě napřed četl knížky a až poté jsem si pustil film. Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni - oboje zfilmováno. Pavučina lží a Digitální pevnost - na to se taky už dlouho chystám.
tak to jsem viděla jen Šifru mistra Leonarda, takže po Andělé a démoni se mrknu
V tom případě si film raději nepouštěj, je dost odrbanej a zvláště českej dabing je hnusnej. Tom Hanks tam má hlas, jako když se otevře hrobka.
Boha, nečuč na Brownoviny, je-li ti vlastní fantazie (já tomu říkám "osobní screen"
) drahá! Pěkně se začti. Nebudeš litovat.
Cokoliv. Začni Anděly s démonama, pokračuj Da Vinciho kódem a Ztraceným symbolem (to se mi líbilo nejvíc). Takhle by to mělo být chronologicky správně.
ok takže začnu s Andělé a démoni
díky za radu
Snad i kecám (u nás vyšla šifra před démony), ale v šifře se odkazuje na pátrání ve vatikánském archívu, což se děje v démonech. Proto to řadím tak, jak si myslím, že by to mělo být (mifova chronologie
).
edit: Neodpustím si malý sociologický průzkum - kolik toho (knížek) ročně "dáš"?
Jsi mi tím připomněl, jak jednou prohlásil kámoš, co vyrábí dýmky: "Jsou čtenáři novin a čtenáři knížek. Čtenář knih dokáže přečíst noviny, ale čtenář novin, i když jich denně přečte štos, většinou nedokáže přečíst knihu.
A zrovna tak je to s kouřením. Kuřák dýmky dokáže kouřit cigarety, když chce, ale kuřák cigaret málokdy dokáže kouřit dýmku."
Velmi hezky řečeno. Kámoš není žádná trubka. Jak víš, že hulím holmesovku
?
Je to šikula, spolužák, dělá krásné fajfky a vyváží je i do Anglie. Přitom začal doma v paneláku v kumbále u malého svěráčku s lupínkovou pilkou.
index.html
Paráda! Já mám něco podobného, jak je na obr. 3 (akorát šarlokovatější - víc prohnutou a s větší hlavičkou). Stránku si ukládám.
Ha! Ztracený symbol jsem nečetl. V andělech se mi líbily ty ambigramy.
Jj. Pěkné, ale ten finální (gůglit to nebudu, ani z knížky skenovat) byl opravdu geniální.
Negoogli
ambigram-14496
Fakt pěkné. Mno, donutils mě gůglit (jaks mohl!
) - myslel jsem toto:
![[http://pc.poradna.net/file/view/11131-langdon2-jpg ]](/file/view/11131-langdon2-jpg)
Jo, ten je vymáklej!
Máš ráda i sci-fi, nebo fantasy?
Ze sci-fi můžeš zkusit Harry Harrison - Planeta smrti.
Na vojně jsem to půjčil jednomu borcovi, kterej nikdy nečetl knížky, aby se nenudil na stráži - žebral, abych mu půjčil další díly
upřímně sci-fi ani fantasy mě moc nebere
mám ráda reálné věci, ideálně pokud možno podle skutečnosti či psychologické
Škoda, já jsem právě na fantasy, tam bych ti doporučil hodně, ze sci-fi jen trochu. Když si tak uvědomím, kolik jsem toho nečetl a chystám se na to a jak mám málo času. Buď po večerech před spaním, nebo pak o volnu v křesle a to kolem běhá synek a manželka nadává, že ji vůbec neposlouchám...
jojo, času na čtení je málo. U mně je to většinou na úkor spánku - ale když je dobrá knížka, tak to stojí za to
Ono to vypadá srandovně. Ale je pěkná pakárna, když si člověk čte a neslyší, právě kvůli těm potomkům/manželkám/etc.
Když se čte prima kniha, je čtenář "s nimi v té knize" a když slyší, tak slyší třeba manželku: "Pojď na večeři," "vystoupí z knihy", založí si kde čte...
Ale když neslyší, přijde manželka k němu (neví o tom), zatřese jím, čtenář se lekne, je v šoku, jak je najednou v realitě, ztratí kde četl...
Vyzkoušet lze čtením se sluchátky-hluchátky. Se sluchátky s hudbou ne. To se nedá soustředit na hudbu, ani na čtení. Pouze na jedno a druhé je jen kulisa. Záleží, co je lepší. Jestli to čtení, nebo hudba.
To je zajímavý filosofický problém
:
Definuj realitu. Možná je třesoucí manželka tou "temnou hmotou", která bortí hráze toho pravého subjektivního reálna (neb objektivní realita neexistuje), v němž se realita pojí s fantazií. Takhle fungují i sny v REM fázi (a následné /při probouzení/ lucidní zážitky) - určitě jsi to zažil.
Máš výhodu (sorry). Mě ruší i chčící soused (nadsed). Nechápu tvory, kteří dokážou zároveň poslouchat rádio, čučet do TV a číst knížku. Nadčlověk s multitaskingem, nebo pablb, který nemá nic ani z jednoho příkladu?
Jsi v Nautilu kapitána Nema se najednou se ocitneš v obýváku.
Třeba u mě funguje perfektně kombinace hudba + učení nebo hudba + programování/návrh DPS. Bez hudby se nic nenaučím, asi mám nějak divně propojenej mozek. Pochopitelně žádný duc duc, ale třeba Beethovena, některý soundtracky Hanse Zimmera, Pink Floydy a podobný věci. Asi si dělám v hlavě nějaký spojení mezi určitými částmi hudby a tím, co se mám učit. Posiluje to u mě taky kreativitu, bez PF nevymyslím nic
. A řekl bych, že z obojího mám něco. Víc se asi koncentruju na to učení nebo práci na PC, ale když si dám 15-30s pauzu (třeba na Gilmourova sóla 
), tak zase na hudbu.
Ale jo, klasiku si při samostudiu dávám taky (povětšinou Bacha). Měl jsem na mysli informační balast a obludné songy z našich masmédií. Tohle umějí ženské - jejich mozky se dokážou tak jaksi "rozdělit", že zvládají víc věcí současně (a to je fakt, nevymyslel jsem si to). Holt, jsou z Marsu. Chlap to nedá.
Walter Tevis - Zpěv drozda.
Je to sci-fi a není to sci-fi.
A pro příjemné mrazení v zádech: Ray Bradbury - Kaleidoskop
Oběma.
Zpěv drozda!!! Bomba bomb.
Bradburyho povídky mi spíš (sorry) připadají srandovní, než mrazivé. Nevím, asi jsem už příliš otrlý...
No dobře, s tím mrazením jsem to trochu přehnal. I když.. Ani ne tak v hororu, ale v Kouzla a fantazie.
http://www.knihovnicka.net/kniha/5253-kaleidoskop- bradbury-ray/obsah-dila
Taky se omlouvám. Ne všecko je až tak srandovní. Tuto knihu (teda asi tu samou, ty povídky se tisknou v různých sbornících a reedicích furt dokola) vlastním, při ponurém osvětlení gotického sálu čtecí lampičkou i husí kůže vyskytne se. Zvláštní... Nejlépe si pamatuju /skoro/ romantickou povídku Smrt a dívka.
Harrisona teď louskám na čtečce, skvělý odpočinek Ocelová krysa a spol. Planety smrti jsou myslím tři.
Mimochodem, není to tak dlouho, co zemřel.
no, musím se přiznat, že jsem dělala pořádek v knihovně a našla jsem tam knížky z období mé puberty - Mládí v hajzlu - a začetla jsem se do toho. Sice jsem už stará kráva (skoro 30let), ale ještě se u toho i zasměju
tak se prosím nesmějte vy mě - je to asi návrat do mladých let
Domine deus omnipotens... Co mám říkat já? Zažil jsem sedmnáct transmigrací a tři kompletní evoluce. Ještě jako eféb jsem si hrál s živými trilobity. Cérko, zahoď knížky (nelehko se mi to říká) a hybaj na rande. Život máš před sebou!
no to rande bych doma asi s velkým ohlasem neobstála
tvůj popis mě ale dobře pobavil
Chtěl jsem pobavit. Padala jsi do hlubiny sebetrýzně. Nebuď melancholická dareba - celý Vesmír ťa može akorát tak v řiť ukúsiť
to ani ne, ale mám obavu, že číst Mládí v hajzlu v mém věku je buď "ostuda" nebo senilita
ale neni, ja si ve svych petadvaceti taky klidne prectu knizky urcene pro generaci o 10 let mladsi.. nekdy klidne i o 20
pokud ma nekdo rad spionazni romany, doporucuju serii Cherub od Roberta Muchamore. Me to bavilo, posledni dily jsem cetla dokonce i v anglictine, protoze v cestine u nas jeste k dispozici nebyly/nejsou.
tak spionažní romány jsem ještě nikdy nečetla, podívám se na to
akorát moje angličtina není tedy natolik dobrá, že bych si troufla na knížku v originále
tak vsak ony uz jsou skoro vsechny v cestine, krome te posledni :) a 11 knizek te urcite na chvili zabavi
Stopařův průvodce po Galaxii.
Představa, že v slušné restauraci si přijde přisednout hovězí a způsobně nabídne své části těla ke konzumaci, je naprosto úžasná!
Průvodce je strašlivý
. Víc jsem se chechtal jen u pana Kaplana (Leo Rosten).
Já u Tří mužů ve člunu a u Jak jsem vyhrál válku.
Jo tak když už jsme u toho, tak hodně pěkný je taky Deník pana Nuly od George Grossmitha.
Jj. Klapka je génius ("Kolem lodi plul pes. Byl nezvykle tichý" /či tak nějak/
). Jsem asi divný, ale mně se Ryan zas až tak vtipný nezdál (i když knížka je určitě skvělá). Až na lstivé Afghánce...
Oukej, Johnnie. Hurá král George!
Kriket
Existují dva válečné filmy s knižní předlohou, které jsou podle mého mínění natočeny naprosto příšerně. Jak jsem vyhrál válku a Hlava XII. Ani jeden jsem nedokoukal pro naprostou nekoukatelnost. Knížka od Ryana je přitom docela hezké dílko, není to geniální, ale čte se to moc pěkně. Hlava XII je asi věc do filmové podoby nepřevoditelná,ta verze z roku 70 mě vyloženě zklamala. Knižní předloha je přitom geniální...
Nevím, asi jsem ty knížky neměl číst dřív, než jsem viděl film, asi určitě...
Naproti tomu Hájili jsme hrad - kniha by William Eastlake (mimochodem také doporučuji, ale předpokládám, že jste to určitě všichni četli a obecně je to dost známá a čtená věc) je natočený více než slušně. Knížku jsem přitom také četl dřív, než jsem měl tu čest vidět film.
(Válečnou tematiku nijak zvlášť nevyhledávám.)
"Hájili jsme hrad" je perfektní. Knížka - film (je-li jaký) jsem neviděl. Z jiného soudku: jestli se ti líbí britský humor, doporučuju "Vlnu zločinnosti na zámku Blandings". Z toho jsem uchcával smíchy...
Určitě vyzkouším.
Neolituješ. Ještě mě napadlo (trošku jiný, ale stále britský humor) zkousnout "Hostující profesory" (Lodge).
Já se na ty filmy těšil a také jsem je ani nedokoukal. Nedokoukal jsem ani nějaké Tři muže ve člunu ze šedesátých let, co byli asi před rokem na ČT2. Avšak scénka, kterou natočil podle té knihy Brodský (mikrokomedie Obraz - 26681) je geniální.
Stopařův průvodce mě ovlivnil natolik, že si ve chvílích nechápavosti říkám: "žlutý,... žlutý..".
Já nedávno četl Rychlé šípy a Vinnetoua.
No a co? Já jsem před nedlouhou dobou četl Fiorellu od Vondrušky (to je pro děcka od desíti let) a líbilo se mi to fest. Su starý, hnusný, tlustý, smrdím, ale dušičku mám furt pubertální
...
Mimochodem, toho Vondrušku si louskni. Pan profesor sice nevládne zrovna platónským stylem, ale je to velmi čtivé. Mrkni na historické detektivky (Hříšní lidé království českého, Letopisy královské komory), dobrodružné (lupiči a co já vím co všecko ostatků) i dětské (Fiorella). Zaručuju úspěch. Ano, mif je magor (knižní mol - knihomol)...
Jakožto napodobitel příběhů soudce Ti docela ujde. Mám ho lousklýho celého s výjimkou Krve na lopuchu, neboť povídky nečtu.
Ještě bych tu vzpomenul trilogii Královny nemají nohy(na další díly si nevzpomenu) od Neffa. Bylo to skvostně načteno panem Filipovským.
Stará kráva? Tak to ze mě by sis taky dobrej steak neudělala. Neblbni, do hrobu ještě daleko, ani prkna ještě hoblovat netřeba.
no, asi to bude krize středního věku při přechodu z dvacítky na třicítku
Střední věk čekám až o deset let později, neblbni. Ještě jsme mladí.
no tak snad jo - ale aby moje pubertální výjevy nebyly považována za senilní
Zajímavé, jak se ten pohled časem mění 
si vzpomínám, že tak před patnácti lety komu bylo 30let, tak už pro mě byl nad hrobem
Pohled na cokoli je vždy relativní.
Je ti "cet". Co budeš říkat, až ti bude "sát"?
neděs mě!!!
Jirotka - Saturnin. I pro "příležitostné" čtení. Ve chvilce volna vytáhnout ze šuplete, bodnout do knížky nožem (jako se v některých domácnostech losuje v kuchařce, co se má vařit k obědu) a začít číst vylosovanou kapitolu.
Napadají mne detektivky Dicka Francise.
Nebo třeba Den trifidů
Teď jsem si vytáhnul z knihovny Nadaci
Terry Pratchett
Taky Milenci a vrazi, IMHO to nejlepší od Párala - ale těžko se to čte
Nebo třeba Vdavky Nanynky Kulichovy - to by se snad dalo číst i při zánětu okostice. Ale zdědil jsem to po dědovi, nevím kdy to vyšlo naposled.
Milence a vrahy jsem četla - to máš pravdu, že se těžko čte, ale myslím, že za to opravdu stojí!
tak Mládí v hajzlu dočtené, jen mi chybí poslední 7.díl - ten musím dokoupit
jestli mohu doporučit super knížku, tak je to Deník Anny Frankové - těžko říct, jestli je to realita či fikce, ale čte se jedním dechem (spát jsem šla ve 4ráno a pak vstávala v pět do práce, jen abych to dočetla)
No to snad ne!
http://www.annefrankguide.net/cs-cz/bronnenbank.as p?aid=9402
Anna_Frankov%C3%A1
přečti si úplně dole
dle mě to realita je, ale jsou tací, kteří o tom pochybují
Přečetl. A tak tedy zkus Fishla nebo Lustiga, ty snad nezpochybní, a teď mne napadá Ephraim Kishon, ten je skvělý.
A jestli máš ráda kavárenské historky, tak teta Joleschová je kouzelná.
Jestli vam taky mohu poradit, tak jsem prave docetla dobrou knizku od Vrby - Utekl jsem z Osvetimi - desive, ale podle skutecnost a dost dobre
http://baila.net/kniha/265552905/pan-much-william- golding